Jeho čin představuje ilustraci toho, jak se mnoho nuceně nasazených snažilo za druhé světové války narušovat výrobu.
V Praze v Královském letohrádku Pražského hradu v úterý začíná výstava s názvem Nucená práce. Němci, nuceně nasazení a válka. Putovní expozice, která již byla k vidění v Berlíně, Moskvě či Varšavě, tento zločin ukazuje v dosud nepoznané šíři. „Tematizuje nucené práce nejen v Německé říši, ale také na obsazených územích. Týká se i dějin po roce 1945,“ řekl LN jeden z kurátorů, německý historik Jens-Christian Wagner.
Výstava zachycuje nejen již zmíněný odboj, ale velice detailně i utrpení, kterému byly miliony nuceně nasazených vystaveny. Její tvůrci se však zaměřili i na některé méně známé kapitoly z dějin nucených prací. Mezi ty zapomenuté a zároveň velice smutné patří praxe fungující od roku 1943, kdy těhotným nuceně nasazeným ženám byly po narození odebírány děti a umisťovány do tzv. cizineckých dětských domovů, kde v důsledku nedostatečné péče i hygieny rychle umíraly. „Nechali je vyhladovět,“ podotkl Wagner.
Diskuse začala v 70. letech
Autorům expozice ale nešlo o to popsat jen konkrétní utrpení, jejich cílem podle Wagnera bylo nastínit, jak radikálně rasistická společnost funguje. Českou stopu na výstavě, která bude v Praze k vidění do konce října, představují mimo jiné materiály z tábora v Letech u Písku.
Po druhé světové válce se Němci se svou minulostí vyrovnávali postupně. O problematice nucených prací se začalo výrazně hovořit až v 70. letech. K odškodnění však začalo docházet až od roku 2001 prostřednictvím nadace s názvem Připomínka, odpovědnost a budoucnost, kterou společně založili němečtí průmyslníci a spolková vláda. Nucené práce dodnes představují téma, které budí emoce. „Zástupci německého průmyslu nám řekli, že je mrzí, že (z výstavy) vyšli tak špatně,“ uvedl Wagner. Německé firmy se k minulosti začaly otevřeněji stavět až v poslední době.
Podle některých názorů k odškodnění přistoupily nejen z humanitárních důvodů, nýbrž i proto, že se bály o ztrátu pověsti. Stále se přitom objevují nová zjištění. Nedávno třeba vyšla studie zkoumající roli, jakou za Hitlerova režimu sehrála firma AutoUnion – předchůdce automobilky Audi.
Již dříve se vědělo, že v jejích továrnách pracovaly tisíce nuceně nasazených. Nově se ale zjistilo, že jejich počet byl výrazně vyšší. Firma se tak do zločinné nacistické mašinerie zapojila ve „skandální míře“.
