Vítejte v Eurozóně! Už skoro dva týdny se v Evropské unii – a tedy i v Česku – smějí prodávat křivé a malé banány. Průběžně to sleduji v obchodech, kam chodíme nakupovat. Můj výzkum pokrývá hypermarkety i menší obchody. A závěr je jednoznačný: banány jsou všude pořád stejné Eu-ne EU: převážně nahnilé či zelené, zřídka žluté. Křivé a malé jsem nikde neviděl – přestože to čerstvě nabytá svoboda od euroregulace umožňuje.
Tím nechci říct, že se nesmyslná regulace tvaru a délky ovoce a zeleniny neměla rušit. Jen mi přijde, že se přehání lamentace nad dopady evropského regulátorského šílenství. Chápu ale. Jde o princip.
PS: Smějí se prodávat i křivé okurky, ani ty jsem nikde neviděl.
Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová se vytrvale zabývá ženskou otázkou.
Mimochodem, napadlo mě, jestli výraz „ženská otázka“ už není staromódní. Jestli by se nemělo říkat „genderová otázka“, aby nepřišly zkrátka transgenderové osoby, transgendeři či translidé, jak se říká mužům, kteří se nechají přeoperovat na ženy, a jejich kolegyním předělaným opačně.
Tak tahle Wallströmová se zamyslela nad tím, že počet europoslankyň vzrostl z 31 na 35 procent, tedy jen o čtyři procentní body. Považuje to sice za úspěch a krok správným směrem, ale tvrdí, že „od genderové rovnováhy 50–50 jsme stále daleko“.
A navrhuje kvóty. Například že by každá vláda navrhla dva kandidáty na eurokomisaře: muže a ženu. Předseda eurokomise by si pak z této dvojice vybral tak, aby v jeho týmu bylo stejně žen a mužů.
A ještě spoustu dalších kvót.
Líbí se mi názor norského headhuntera Steinara Hoplanda, kterého paní eurokomisařka cituje: „Kvóty by se měly uplatňovat na lovení velryb, ne na ženy.“ Když se toho ale budeme držet, dodává Wallströmová, dosáhneme „politického zastoupení, které odráží celkovou populaci až za 25 let“. Proto je podle ní nutná „pozitivní diskriminace“ žen. Aby se to urychlilo. A také abychom nemrhali potenciálem eurožen, které čekají nezvoleny.
Klasika. Jen nevím, kde eurokomisařka vzala těch přesně 25 let? Považuji za zcela nemožné v Česku navrhnout dva zcela rovnocenné a pro všechny koaliční strany vládnoucí v dané chvíli stejně přijatelné kandidáty na eurokomisaře rozdílného pohlaví. Myslím, že i jeden bude problém.
O autorovi| petr.zavadil@lidovky.cz
