Od ledna do září zaregistrovaly unijní státy přes 950 tisíc nových žadatelů o azyl, drtivá většina z nich tak učinila v Německu. Česká republika ohlásila mezičtvrtletní nárůst pět procent: od července do září zde požádalo o azyl 290 lidí.
Migranti se vícekrát poprali v zařízení pro uprchlíky na jihu Německa |
O azyl v EU ve třetím kvartálu požádalo celkem 358 300 osob, o čtvrtletí dříve to bylo 305 700 lidí. Nejčastějšími žadateli od července do září byli Syřané (87 900), za nimi Afghánci (62 100) a Iráčané (36 400). Tradiční cílovou zemí zůstává Německo, které ohlásilo přes 237 000 žádostí, což je více než 66 procent celého čtvrtletního počtu.
Na druhém místě za Německem je s velkým odstupem Itálie, která zaznamenala bezmála 34 600 žadatelů, což je zhruba deset procent. Následují Francie (20 000 žádostí), Řecko (12 400 žádostí), Británie (9200 žádostí) a Rakousko (8400 žádostí).
  |
Podíl čtvrtletního počtu žádostí v EU, který připadá na Česko, činí 0,1 procenta a v přepočtu na milion obyvatel znamená 28 žadatelů o azyl. Nejčastějšími žadateli v Česku byli Ukrajinci (95 žádostí), Kubánci (25 žádostí) a Syřané (25 žádostí).
Na Slovensku, které zaznamenalo největší procentní nárůst v počtu přijatých azylových žádostí v rámci EU, od července do září požádalo o mezinárodní ochranu 35 lidí. O tři měsíce dříve jich bylo deset. Po přepočtu na milion obyvatel vychází na Slovensko sedm žadatelů o azyl, což je nejméně ze všech unijních států.
