Vítejte v Eurozóně! Po mé dvoutýdenní dovolené v Chorvatsku. Na každé cestě automobilem do Chorvatska se přesvědčuji, že Schengen je dobrá věc, a ne že ne. Na prvního otravného policistu jsem totiž narazil až na slovinsko-chorvatské hranici. Díky Schengenu jsem nemusel vydýchávat dva otravné české policisty (počítám i zpáteční cestu), ani dva otravné Rakušany a Slovince. A to nemluvím o čase, který by tito představitelé toho kterého státu strávili listováním pasy a hleděním do očí mých, mé manželky a tří dětí. Zvláště pak pokud by se tím zabývali u deseti aut přede mnou.
Jasně, do výše zmíněných zemí se dá použít občanský průkaz. Ale když do pasu se děti dají zapsat na počkání. U občanky si s každým přírůstkem do rodiny musíte vyměnit celý průkaz, což trvá dva týdny. A já jsem si na nezapsanou dceru vzpomněl až týden před odjezdem. Ještě k listovaní: policisté mívají zpravidla problém najít stránku s fotografií. Pokaždé mě napadne, že některému z nich prasknou nervy, prošacuje mi celé auto a vyřádí se na osobní prohlídce celé rodiny. Za to, že v každém typu pasu je fotografie jinde. Za to, že musí sedět celou směnu v budce, listovat a vrhat přísné pohledy do očí.
Klasické webové stránky jsou staromódní, Facebook je mrtev, ať žije Twitter! Švédové nyní přebírají předsednictví v EU a svou komunikační strategii obohatili právě o přítomnost na Twitteru.
Pro ty, kdo tyhle pomalu už zastarávající novinky nesledují: Twitter je bezplatná internetová služba, pomocí které si účastníci mohou navzájem stručně sdělovat, co právě dělají či co si právě myslí.
Twitující veřejnost tak může on-line sledovat, co právě dělá pět důležitých švédských euroúředníků. Dozví se třeba, že Marten Wierup byl 23. června v 10.18 na cestě na oběd s českým týmem, který „odvedl excelentní práci za velmi obtížných podmínek“.
Jasně. Je to moderní. Ale k čemu je to dobré, to opravdu nevím.
O autorovi| Petr Zavadil, petr.zavadil@lidovky.cz zástupce šéfredaktora
