V poslední době totiž jeho kritici čím dál tím častěji tvrdí, že se nachází jen pasivně ve vleku událostí. A že není tím pravým lídrem. Současná krize v Iráku jeho oponentům (nejen těm republikánským) přinesla další argumenty.
ČTĚTE TAKÉ: |
V amerických televizích se teď opět pravidelně skloňuje slovo: „leadership“. Obamovu schopnost vést před několika dny zpochybňoval kupříkladu jeho někdejší republikánský volební sok o Bílý dům John McCain. „Američané chtějí vidět vůdčí schopnosti. A to je to, co mi u tohoto prezidenta chybí,“ řekl McCain. Podle něj omezená letecká akce namířená proti islámským radikálům není dostatečná, aby USA uchránila od hrozby „nejbohatší a nejmocnější teroristické organizace v historii“.
Strategický odstup Clintonové
Hillary Clintonová.
Od Obamy se naposledy dokonce distancovala i bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která v interview pro časopis Atlantic mimo jiné kritizovala jeho rozhodnutí nevyzbrojit rebely v Sýrii. Naopak Clintonová – možná uchazečka o demokratickou nominaci pro prezidentské volby v roce 2016 – by se jejich vyzbrojení nebránila.
Rozhovor získal tak velkou odezvu i proto, že časově zapadl do období, kdy jsou ve Spojených státech letecké údery jedním z hlavních témat. Navíc z něj lze odvodit, že Clintonová se řadí mezi ty, kteří kořeny současné situace v Iráku vidí právě v Sýrii.
Je tedy Obama lídrem, nebo není? Obama především nebyl, není a nikdy nebude jestřábem. Zahraniční politika, kterou vede, nikdy nebude založena na jednostranné demonstraci síly. Více než kterýkoliv americký prezident Obama sází na to, že k řešení každé zahraničně politické krize je potřeba najít místní politiky, kteří jsou schopní sdílet moc.
Celý článek si přečtěte v zítřejších Lidových novinách.
