Problém s odpady Obama neoznámil, kdo přesně státní záruku dostane, nicméně prohlásil, že díky tomu vznikne okolo osmi set stálých pracovních míst. Tento údaj potvrzuje zprávy, které mezitím pronikly z Bílého domu do tisku, že podporu má už fakticky zajištěnu společnost Southern. Ta chce postavit dva jaderné reaktory ve státě Georgia. Každý z nich má mít výkon 1100 megawattů a budou dodávat elektřinu více než milionu lidí. Dokončeny mají být v letech 2016 a 2017. Celkově by nová elektrárna měla stát okolo čtrnácti miliard dolarů.
Na projektu se má podílet i japonská firma Toshiba, která patrně dodá jadernou technologii. To se ovšem asi nebude líbit americkým politikům. Vždyť Obama ve svém projevu obhajoval státní podporu jaderné energetice právě tím, že je třeba dohonit takové státy, jako jsou Francie či Japonsko, které mají před USA v nukleární energetice náskok. Podle informací z amerického ministerstva energetiky je už ale projekt Southern předběžně schválen. Firma se ale ještě nedohodla s ministerstvem na klíčové otázce, jak velkou částku musí zaplatit státu za jeho závazek, že za něj v případě, že se projekt nepovede, zaplatí její dluhy. Americká vláda se totiž odmítá za půjčky nukleárních firem zaručit bezplatně. Snesitelná suma by byla zhruba 1–2 procenta z půjčky, napsal list The New York Times.
Bez státní záruky za půjčky by ale energetické společnosti nemohly stavět vůbec. Nedokážou nabídnout svým věřitelům dostatečně velkou záruku za půjčené peníze. Podle odhadu listu Financial Times stojí výstavba jednoho reaktoru zhruba 6–8 miliard dolarů. Většinou se jich přitom vyplatí postavit hned několik najednou. I největší energetická distribuční společnost v USA má ale tržní hodnotu pouze okolo 30 miliard dolarů.
Obamova administrativa si přeje, aby podíl elektrické energie vyrobené z atomu stoupl v USA z nynějších dvaceti procent na třicet v roce 2050. To by znamenalo, že by firmy ve Spojených státech musely postavit 187 nových reaktorů (v současnosti jich je v USA 104, ale část má být zavřena kvůli končící životnosti) v hodnotě zhruba 1,3 bilionu dolarů. Problémem se kromě financí může stát také otázka vyhořelého paliva. Minulý týden oznámily americké úřady, že už neplánují postavení dlouhodobého úložiště jaderného odpadu v bývalém vojenském zařízení v Yucca Mountain, asi 120 kilometrů od Las Vegas. Přitom dosud to bylo jediné místo, které pro dlouhodobé úložiště připadalo v úvahu. Obama prohlásil, že pro výběr jiného místa bude hledat podporu u opoziční Republikánské strany.
Projaderný demokrat Podpora demokratického prezidenta Obamy jaderné energetice je v americké politice dost neobvyklá. Obama ale vychází z toho, že je třeba snížit emise skleníkových plynů, a jadernou energetiku vidí jako jednu z nadějných cest. Návrhy zákonů na omezení produkce skleníkových plynů z průmyslových podniků a elektráren a zavedení obchodování s povolenkami na vypouštění emisí totiž uvízly v Senátu. Šance, že budou schváleny ještě letos, je malá. Mimochodem, včera se proti nim postavili energetičtí obři ConocoPhillips a BP, kteří dosud tuto cestu omezení emisí podporovali.
Obama chce pro podporu jaderné energetiky získat i hlasy opozičních republikánů. Ti dosud tradičně podporovali průmysl včetně jaderné energetiky. Hlavně slovně. Například prezident George Bush prosadil v roce 2005 garance úvěrů na výstavbu nových reaktorů ve výši 18,5 miliardy dolarů, ovšem za přísných podmínek. Na podporu obnovitelných zdrojů energie ale odsouhlasil téměř 80 miliard dolarů. Mimochodem, i dnes rozbíhající se projekt firmy Southern byl za za vlády George W. Bushe přerušen.
