"Možná, že jako dobrá záminka poslouží světová finanční krize, že se to odsune opět někam do šuplat," uvedl Dienstbier. Podle něj by jedinou výjimkou mohla být situace, kdy se umístění radaru stane součástí nové spolupráce Ameriky a Ruska. "Buď bude společná raketová obrana NATO, Ruska a Spojených států nebo žádná taková věc (radar) nebude," řekl.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nez.) uvedl, že se ani v souvislosti s případným větším zapojením Ruska nebudou česko-americké smlouvy o umístění protiraketové základny přeformulovávat. "Lepší smlouvy již vyjednány nebudou," uvedl ministr s tím, že se podařilo s USA dojednat spoustu výhod. Nevyloučil ale možnost poté jednat s Ruskem na spolupráci při protiraketové obraně.
Podle amerického politologa Zbigniewa Brzezinského není zatím výstavba radaru pro Spojené státy naléhavou záležitostí. "Jsou tam technologie, jejíž přínosy se musí teprve prokázat," řekl.
Smlouvy umožňující vybudovat americkou základnu v Brdech schválil loni v listopadu Senát. Poslanecká sněmovna, kde převažují její odpůrci hlavně z ČSSD a KSČM, ale i menších vládních stran, o nich ještě nehlasovala.
Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se základnou dlouhodobě nesouhlasí zhruba dvě třetiny lidí, opačný názor zastává necelá třetina. Více než dvě třetiny lidí rovněž dlouhodobě požadují, aby o umístění základny v Česku mohli rozhodnout občané v referendu.
