Pro velvyslankyni USA při OSN Susan Riceovou musela ta slova znít v jejich zlověstnosti až příliš důvěrně. A to v momentě, kdy Muammar Kaddáfí označil obyvatele města Benghází, které jako první povstalo proti jeho čtyřicetileté diktatuře, za "krysy".
Riceová před 17 lety, kdy za vlády Billa Clintona zastávala post poradkyně pro otázky Afriky, byla totiž u toho, když rwandští Hutuové nazvali minoritní Tutsie "šváby". Pak začal masakr, který přerostl v jedno z nejhorších zvěrstev 20. století – genocidu, jež si vyžádala na 800 tisíc mrtvých. Riceová tehdejší nečinnost Ameriky označila za jedno z největších selhání zahraniční politiky USA.
I proto Riceová vyzvala prezidenta Baracka Obamu k akci proti režimu libyjského vůdce. Nebyla jedinou ženou, která šéfa Bílého domů přiměla k vojenskému úderu. Obama se totiž během hektických dnů, jež předcházely náletům spojenců, obklopil poradkyněmi v oblasti lidských práv, mezi nimi Samanthou Powerovou – poradkyní pro národní bezpečnost a Annou-Marií Slaughterovou – profesorkou z Princetonské univerzity. Obě tyto osobnosti (tisk je zařadil mezi takzvané jestřábí ženy) zastávají tvrdý postup proti Kaddáfímu, což je v přímém rozporu s opatrným či přímo odmítavým postojem některých vysoce postavených mužů ve veřejných funkcích.
Přehledná infografika |
Ministr obrany Robert Gates například označil bezletovou zónu za příliš komplikovanou a riskantní operaci, generál Wesley Clark dokonce Libyi posoudil jako pro USA strategicky nedůležitou zemi, kde Amerika ani nekupuje příliš ropy. Obamovy poradkyně ale tyto argumenty smetly ze stolu. Slaughterová dokonce pro list The New York Times napsala sloupek, kde Ameriku po vzoru velvyslankyně Riceové také vyzvala k akci.
V textu s titulem Malichernosti, zatímco Libye hoří si rýpla do generála Clarka v jeho narážce na ropu. "To je přesně to, kdy nás arabský svět v naší obhajobě lidských práv a demokracie považuje za cyniky. Nyní máme šanci na nový počátek ve vztahu k muslimskému světu." Slaughterová sloupek napsala týden před zahájením vzdušných úderů proti Kaddáfímu. V jedné z dalších pasáží na ostrosti neubrala: "Musíme ihned zřídit bezletovou zónu a dát Rusku a Číně jasně najevo, že pokud by blokovaly rezoluci (Rady bezpečnosti OSN, pozn. red.), budou mít krev nevinných Libyjců na svých rukou."
Samantha Powerová, o níž se dnes spekuluje, že by mohla nahradit Hillary Clintonovou ve funkci ministryně zahraničí, má k fenoménu genocidy možná ještě více co říci. Jako reportérka například působila právě ve Rwandě během masového vyvražďování, později zahájila akademickou kariéru, kde se věnovala studiu americké reakce na genocidu. Ve své Pulitzerovou cenou odměněné knize s názvem "Problém pekla: Amerika a věk genocidy" v úvodu napsala: "Všichni genocidám jen přihlížíme."
Čtěte také: |
Powerová jmenovala vyhlazování Arménů Osmanskou říší, holokaust, Pol Potovo vyvražďování Kambodžanů či masové zabíjení Kurdů, které měl na svědomí irácký diktátor Saddám Husajn. "Ve všech těchto případech Amerika neudělala téměř nic proto, aby těmto zločinům zabránila. Takový přístup diktátory pouze a jen povzbudí," píše Powerová.
Počet mrtvých měřítkem?
Tato čtyřicetiletá žena minulý týden diskutovala o lidských právech na půdě Kolumbijské univerzity v New Yorku. Dostalo se samozřejmě i na Libyi. V jedné chvíli Powerová čelila dotazům, kdy se tedy Amerika v budoucnu vydá v podobných situacích na pomoc.
"Dojde to snad tak daleko, že rozhodujícím faktorem bude potenciální počet mrtvých? Tisíc, deset tisíc, sto tisíc?" zeptal se písemnou formou jeden ze studentů. Powerová odmítla, že by důvodem pro vojenskou operaci bylo jakékoliv "magické číslo". Zdůraznila, že existuje celá řada opatření, jež vojenskému úderu předchází, a to od diplomatického až po ekonomický tlak. "V případě Benghází jsme věděli při pohledu na uplynulých 40 let, čeho je Kaddáfí schopen. Jeden den například pověsil 1200 lidí jen na základě podezření, že mu odmítli poslušnost," tvrdila Powerová.
Její kolegyně Riceová a Slaughterová nevylučují ani možnost vyzbrojeni libyjských povstalců. Když byla Slaughterová nedávno dotázána, zdali by se USA v takovém případě nezapletly do občanské války, odpověděla: "O občanské válce nemůže být řeč, vždyť Kaddáfí proti svým občanům najímá žoldáky." Obama, který podle Powerové usilovně pracoval na mobilizaci mezinárodního společenství v souvislosti s vojenským úderem proti Kaddáfímu, působil z počátku krize zdrženlivě. Zřídka volil silná slova, snad jednou, a to při svém nedávném projevu věnovaném Libyi, nazval Kaddáfího tyranem. Z jeho kabinetu nakonec nejtvrdší slova užila opět žena. Clintonová libyjského vůdce nazvala "stvůrou ve své přirozenosti".
