* LN Proč by vadilo, kdyby úředníci platili za chybná rozhodnutí?
Domníváme se, že zákon už nyní umožňuje vymáhat náhrady. Měl by se tak spíše klást důraz na dodržování stávající normy než posilovat prvky v novém zákoně.
* LN Úřady zatím náhrady prakticky nevymáhají, ač mohou. Není toto argument pro zpřísnění?
Úřady nejsou ochotné jít proti svým úředníkům. Navíc je těžké posoudit, kdy náhradu vymáhat. Mnohé zákony, kterými se úředníci řídí, jsou nejednoznačné, jejich výklady se liší. Člověk tedy rozhodne na základě oprávněného výkladu, jenže soud může mít jiný názor. Pokud by měl úřad povinnost vymáhat peníze v případech, kdy úředník v dobré víře udělal něco, co přineslo škodu, připadalo by nám to příliš tvrdé. Negativně by se to promítlo v praxi.
* LN Jak konkrétně?
Obce by třeba mohly přestat žádat o dotace. Představte si situaci: starosta požádá o dotaci a dostane ji. Přijde mu kontrola z finančního úřadu a odhalí administrativní chybu. Bude muset vrátit celou dotaci a ještě zaplatit penále. Přepsat se v jednom řádku by znamenalo zaplatit dotaci a penále z vlastního. Navíc by to mohlo ještě snížit zájem o volené funkce. Už dneska je v některých menších obcích problém sehnat starosty.
* LN Jakou variantu zákona tedy budete prosazovat?
Nepřijatelná je pro nás ta nejtvrdší, která počítá s tím, že by se náhrada měla vymáhat celá. Tak to nefunguje ani v komerční sféře. I u manažerů firem je podle zákoníku práce možno uplatnit náhradu maximálně ve výši čtyřapůlnásobku mzdy. Pokud by se měla vymáhat náhrada po starostech v celé výši, bylo by to likvidační. Jestliže má dojít ke zpřísnění podmínek, měla by být výše regresní náhrady vázána na plat úředníka. Pak by to byla určitá hrozba, ale zároveň by to znamenalo, že snaha udělat něco pro obec neznamenala pro dotyčného riziko předlužení.
