PRAHA Obec Uhelná na Jesenicku a město Litvínov. Dvě místa, kde řeší akutní problém s ghetty. A zároveň dva zcela rozdílné pohledy na práci s vládní Agenturou pro sociální začleňování.
Zatímco starosta obce Uhelná Ludvík Juřík nevidí význam v její existenci a stěžuje si, že s ním agentura nespolupracuje, litvínovská radnice si práci s ní pochvaluje a její existenci považuje za důležitou.
„Naše vzájemná spolupráce probíhá velice aktivně. Agentura u nás například zorganizovala druhé setkání terénních pracovníků, účastní se jakýchkoliv setkání s neziskovými organizacemi a také nám pomáhá uspět v různých projektech,“ chválí si spolupráci sociální pracovnice litvínovského magistrátu Veronika Knoblochová.
Na druhé straně starosta Uhelné posílá agentuře dopis, ve kterém se jí ptá, proč neplní zákonem daný status. „Už rok se nám nikdo nezval,“ říká Juřík. Podle něj spolupráce mezi nimi ani nezačala. „Mám jiný názor na celou problematiku a na její řešení, a kvůli tomu přestali spolupracovat i s celým naším mikroregionem Javornicko. Pokud vím, jinde na Jesenicku fungují,“ zlobí se starosta.
(Ne)jistá budoucnost A podobně dvojí názor na fungování agentury je v celém Česku. Jedni si spolupráci s ní pochvalují, druzí si myslí, že je neefektivní.
Její pilotní fungování letos končí. Ještě současná vláda bude rozhodovat, jestli bude jako samostatně fungující úřad existovat i v budoucnu. „V současné době je v legislativní radě vlády věcný návrh zákona, aby agentura fungovala jako samostatný ústřední správní úřad,“ popsal ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Zde by návrh měl být ještě zhruba čtyři týdny. Poté zamíří do vlády. Premiér Jan Fischer, který převzal resort lidských práv, se netají tím, že by byl rád, aby věcný záměr přijala ještě tato vláda. „Pokud se tak stane, začne se připravovat paragrafové znění zákona,“ dodal Šimáček.
O tom, zda skutečně bude takovýto úřad fungovat, bude ale už rozhodovat nová vláda a poslanci. Jestli pro ni zvednou ruku, jisté není. Všechny strany se sice shodují na tom, že je zapotřebí problematiku sociálně vyloučených lokalit řešit, zda ale prostřednictvím právě této agentury, nyní jednoznačně neřeknou. Člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a předseda sdružení Dženo Ivan Veselý si není jistý, jestli by její vznik doporučil. „Agentura udělala za tři roky pouze hromadu papírů,“ řekl Veselý. Nejvíce kritiky si agentura vyslechla v prvním roce působení. Vytýkána jí byla nekoncepčnost, ale i to, že s obcemi nespolupracuje a že od ní nedostávají slíbené peníze. Podle některých se ovšem toto během posledního roku výrazně zlepšilo. „Zpočátku spolupráce nebyla, nyní již funguje dobře,“ řekl LN Jaroslav Kouba z kanceláře primátora Ústí nad Labem.
Většina měst si od dalšího fungování agentury slibuje, že se díky ní neziskové organizace a samospráva snáze dohodnou na spolupráci a jejich požadavky se dostanou na správná vládní a poslanecká místa.
Trnem v oku některým politikům je plánovaný roční rozpočet agentury. Ten se pohybuje kolem 400 milionů ročně. Peníze by ale měly jít i do poboček agentury, které budou ve všech, zhruba třech stech vyloučených lokalitách.
***
Data o agentuře
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách vznikla v lednu 2008, pilotně má fungovat do roku 2010. Jejím vznikem vláda reagovala na negativní vývoj v romských sociálně vyloučených lokalitách. Jejím úkolem je snížení a eliminace sociálního vyloučení, podpora vzniku lokálních partnerství obcí, nestátních organizací, škol a firem, získávání financí na projekty v těchto lokalitách. Chce přitáhnout k řešení problému i samotné Romy. Roční rozpočet agentury byl v roce 2008 13 milionů korun, stejně peněz dostala i v dalším roce. Letos je státní finanční podpora o dva miliony menší.
