Lichotivou přezdívku "wunderkind" si obdivovatel technologického vizionáře Steva Jobse a prý i kamarád exšpionky Anny Chapmanové vysloužil v křesle ministra informatizace Tatarstánu.
Nikiforova závratná kariéra začala v tatarské metropoli Kazani, kde se v devatenácti letech stal náměstkem ředitele internetové firmy. Ve 23 letech už byl poradcem místního premiéra a loni v dubnu povýšil na vicepremiéra místní vlády. "Je to první člověk vzešlý z internetu, který se stal federálním ministrem," tvrdí některé komentáře.
Podle listu Kommersant není Nikiforov pouhý vykonavatel příkazů, ale skutečný "selfmademan" hýřící nápady a osobní iniciativou. "Kdyby se povedlo uskutečnit jen polovinu z toho, co se povedlo v Tatarstánu, udělali bychom obrovský skok," soudí Denis Sverdlov, ředitel firmy Skartel, která pod značkou Yota patří k předním poskytovatelům internetu v zemi.
ČTĚTE TAKÉ: |
Region v Povolží prý právě díky Nikiforově činorodosti s velkým náskokem vede před ostatními ruskými končinami v dostupnosti elektronických služeb státních úřadů či na poli informačních technologií, jak svědčí i průnik místních podniků do Skolkova, ruské obdoby kalifornského Silicon Valley jako líhně vyspělých technologií.
Pro ruské firmy bojující o přidělení frekvencí pro mobilní spojení 4G, může být povzbudivé, že v Tatarstánu si ministr vysloužil pověst odpůrce monopolů. K jejich rozbití vyhledával a lákal nové hráče na trhu.
Ale v novém křesle si mladý ministr bude muset poradit s problémy jiného řádu. Některé klíčové úkoly, jako je vytvoření "elektronické vlády" či digitalizace televizního a rozhlasového vysílání, jsou pod osobním dohledem prezidenta Vladimira Putina a premiéra Dmitrije Medveděva.
K portrétu ideálního mladého modernizátora patří i komunikace s veřejností přes Facebook a Twitter či obliba v přemítání o Jobsově stopě v lidských dějinách. Mladí ministři, třicátníci, se v ruských vládách vyskytovali naposledy v éře velkých přeměn v 90. letech minulého století, zatímco Putin proslul lpěním na loajálních spolupracovnících.