Kdo ve Slavii nějakou dobu vydrží, získá k ní lásku, říkal dojatě František Veselý letos v létě, když slávisté obhájili ligový titul.
Od té doby se hodně změnilo -bohužel i to, že legendární fotbalový záložník už nikdy neusedne na své místo v Edenu, aby sledoval svůj milovaný klub.
Je v tom kus symboliky. Úřadující mistr přišel o jednoho z nejslavnějších hráčů své historie i předobraz ideálu, od kterého se tým Karla Jarolíma v posledních týdnech tak moc vzdaluje. Veselý byl pro Slavii ochotný vypustit na hřišti duši, dýchal pro ni a bojoval za ni i v pětašedesáti.
A dnes? Podobní hráči Slavii chybějí jako sůl. Někoho tak oddaného byste v současné době v červenobílém dresu hledali marně. A možná i proto je teď na slávisty tak smutný pohled.
Smrt Františka Veselého by pro ně měla být důležitým mementem a možná i návodem, jak se vyhrabat z bahna. Začít mohou třeba tím, že se v televizi podívají na pár záběrů Veselého v akci.
