„Momentálně není v Česku jediný superpočítač, který by snesl srovnání s technologiemi dostupnými v Evropě, natož ve světě,“ uvádí Martin Duda, manažer projektu IT4Innovations. Upozorňuje také, že i země jako Bulharsko, které vstoupilo do EU v roce 2007, má nyní superpočítač. Tyto výkonné systémy v dnešní době nahrazují klasické vědecké experimenty právě díky schopnosti modelovat a simulovat složité jevy. Superpočítače proto výrazně zrychlují vývoj ve všech vědních oborech.
Peníze na tento i další projekty poskytnou strukturální fondy EU. Ty mají sloužit především k vyrovnávání rozdílů mezi evropskými regiony. „Moravskoslezský kraj byl z hlediska investic do vědy po dlouhá léta opomíjený navzdory faktu, že tvoří jednu z průmyslových základen Česka s významnou tradicí spolupráce mezi průmyslem, vysokými školami a výzkumnými institucemi,“ podotýká Martin Duda.
Pokračování na straně 30
Od mezinárodní kliniky...
Dokončení ze strany 29
Podle něj má Ostravsko velký potenciál pro rozvoj. Výzkumné kapacity ovšem zaostávají. A to by se mohlo díky superpočítači změnit.
„Projekt IT4Innovations jednoznačně sází na provázanost základního a aplikovaného výzkumu. O výpočetní kapacity už projevila zájem řada firem,“ uvádí Martin Duda. Spolupracovat se superpočítačem však chtějí především vědecké týmy - včetně badatelů připravujících provoz laseru ELI.
Česká ISS nebo CERN I další dva velké projekty mají vzniknout na Moravě. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravuje ve spolupráci s americkou Mayo Clinic Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center - FNUSA - ICRC). Po svém dokončení se stane teprve třetím mezinárodním výzkumným střediskem - po Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) a Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a vůbec prvním mezinárodním centrem v oblasti lékařského bádání.
ICRC se má soustředit hlavně na zkoumání léčby srdečních, neurologických a nádorových onemocnění. „Vznikne otevřená mezinárodní platforma, a čeští odborníci se tak stanou součástí špičkových světových týmů,“ věří docent Tomáš Kára, náměstek ředitele FNUSA. V centru by mělo pracovat přibližně 400 odborníků na lékařský, veterinární, biotechnologický, nanotechnologický a materiálový výzkum. Opomenuto nezůstane biomedicínské inženýrství a informační technologie. Dynamické vědecké týmy sestavené krátkodobě vždy pro specifický úkol podle docenta Káry urychlí vývoj nových průlomových postupů v léčbě i diagnostice.
„Projekt by měl zamezit odchodům českých vědců do zahraničí. Vytvoří také důstojné podmínky pro návrat našich specialistů, kteří nyní pracují v USA či jinde,“ míní Tomáš Kára. Česko by podle něj nemělo s realizací projektu FNUSA - ICRC otálet: „Pokud nebude mezinárodní centrum v krátké době vybudováno u nás, vznikne zcela jistě v jiné zemi.“ Oceňovaná myší klinika V Brně má mít svou základnu i projekt Středoevropského technologického institutu (Central European Institute of Technology, CEITEC). Bude se soustřeďovat na vznik nových biologických preparátů, materiálů a technologií. Je zaměřen podobně jako další z projektů, BIOCEV - Biotechnologické a biomedicínské centrum, které má vyrůst ve Vestci poblíž Prahy.
V čem se od sebe liší? „CEITEC má zřetelně širší záběr zahrnující podstatně více materiálového výzkumu. Otevírají se mu tak mnohem větší možnosti pro spolupráci s průmyslem a bezprostřední uplatnění výsledků aplikovaného výzkumu,“ chválí „svůj“ projekt profesor Radimír Vrba odpovědný v projektu CEITEC za oblast pokročilých materiálů a technologií. Připomíná však také, že se CEITEC a BIOCEV chystají spolupracovat. „Přístrojové vybavení je navrženo tak, aby se projekty doplňovaly,“ podotýká profesor Vrba. BIOCEV bude mít například technologie orientované na analýzu struktury proteinů, CEITEC například plánuje vybudovat špičkové instrumentální zázemí pro spektroskopii nukleární magnetické rezonance doplněné počítačovým modelováním. Dalším specifikem BIOCEV bude unikátní centrum pro fenogenomiku, takzvaná myší klinika zaměřená na léčbu a testování hlodavců s vypnutými geny. „Projekt BIOCEV chceme ovšem realizovat především proto, aby se výsledky biotechnologických a biomedicínských výzkumů dařilo lépe převádět do praxe,“ říká jeho koordinátor profesor Václav Pačes.
BIOCEV počítá s více než třemi miliardami korun a má poskytnout práci čtyřem stovkám vědců, z velké části se v něm uplatní doktorandi. CEITEC má být téměř dvojnásobný, chce zaměstnat 800 badatelů a získat 6,5 miliardy. „Původně jsme plánovali využít na moderní přístroje a technologie částku vyšší než deset miliard, cifra 6,5 je už výsledkem redukce,“ uvádí profesor Vrba. Václavu Pačesovi se rozpočet zdá i tak přemrštěný a má obavy, kde brněnský CEITEC sežene dostatek kvalifikovaných badatelů.
Zatím nejlépe hodnocenému projektu BIOCEV odpůrci vytýkají jeho umístění v blízkosti Prahy. Evropské fondy totiž mají směřovat do zaostalejších regionů. „Středočeský kraj trpí tím, že leží kolem Prahy. Lidé tam jezdí pracovat i za kulturou. Náš projekt by to mohl změnit,“ míní profesor Pačes.
