PRAHA Daňová reforma má lidem a firmám ponechat víc peněz na úkor státu. Tento záměr vlády nejvíc vadí socialistům a odborářům. Tedy těm, kdo mají obranu lidí na vývěsním štítě. Zájmy lidí ponechali stranou a argumentují z pozic makroekonomů: obavou z růstu státního dluhu.
Složená daňová kvóta by se měla od roku 2013 snížit z 35 na 33 procent, uvedl včera ministr financí Miroslav Kalousek v televizních Otázkách Václava Moravce. Kvůli změnám daní a odvodů přijde stát podle odhadu ministerstva financí v prvním roce reformy o 31,6 miliardy korun. Pokles příjmů státního rozpočtu má vyrovnat růst nižší sazby DPH. V příštím roce z 10 na 14 procent a o rok později sjednocení nižší a vyšší sazby na 17,5 procentech. „Plánované daňové změny budou fiskálně neutrální, nezvýší ani nesníží deficit státního rozpočtu. Cílem reformy je zjednodušení daňového systému a odstranění všech diskriminačních výjimek,“ řekl ministr Kalousek.
„V situaci, kdy máme sekeru státního rozpočtu 130 miliard korun v letošním roce, není možné snižovat daně, to jde proti logice věci,“ cituje ČTK čerstvě zvoleného předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Vládou prosazované změny podle jeho názoru negativně dopadnou na rodiny s dětmi, důchodce a střední třídu na úkor firem, které si polepší. Podle návrhu reformy ale zůstává zdanění příjmů firem na dosavadní úrovni 19 procent, navíc se ruší daňová regrese u vysokých příjmů, takže firmy zaplatí víc. Také živnostníci budou víc odvádět, protože z milionu na 750 tisíc korun ročních tržeb se snižuje limit pro povinné přihlášení k placení DPH.
„Zvyšuje se zdanění zaměstnanců s vysokými příjmy. Pro firmy zaměstnávající špičkové odborníky s vysokými platy tak dojde k nárůstu nákladů. Motivace pro umístění projektů náročných na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu do Česka tak značně poklesne,“ uvedl pro LN Jan Linhart, partner oddělení daňového poradenství společnosti KPMG Česká republika.
Pokles příjmů státního rozpočtu vadí i odborářům. „Návrh reformy daní je ještě horký, budeme jej studovat. Samozřejmě nám vadí rušení benefitů, jako jsou stravenky, to bych ale nechal stranou,“ řekl LN Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Největším rizikem Kalouskových reforem je podle Zavadila růst zadlužení státu. „Všechno, co zařídily pravicové vlády od roku 2007, přineslo jen další zadlužení. Během čtyř let se státní dluh 1,3 bilionu korun zvýšil zhruba o půl bilionu. To mi u vlády rozpočtové odpovědnosti připadá absurdní,“ dodal Zavadil.
Podle návrhu reformy zaplatí lidé s příjmy od deseti do čtyřiceti tisíc korun měsíčně o sto až tři sta korun na dani méně než dosud. Lidem s příjmy nad čtyřicet tisíc měsíčně se daň z příjmu mírně zvýší.
O 150 korun měsíčně se zvýší odpočet daně z příjmu na 1117 korun, o dalších 250 korun měsíčně klesne daň z příjmu i oproti současnosti každému zaměstnanci.
Tyto a další ztráty chce stát nahradit například zdaněním hazardu či zrušením odpočtu úroků z hypotečních úvěrů.
Celkově na daních finanční úřady loni vybraly přes 548 miliard korun, meziročně o 25 miliard více. Nejvíce, téměř 270 miliard korun, stát vybral na DPH.
***
Kolik stát vybral na daních (v miliardách Kč)
606,9 - 2008
523 - 2009
548,4 - 2010
Zdroj: Česká daňová správa
Ostatní daně Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti Daň z příjmu fyzických osob - podnikatelů Daň z příjmu vybraná srážkou Daň z příjmu právnických osob DPH
Dopady reformy na veřejné rozpočty (v miliardách Kč)
rok 2012 - 7, -4, 3
2013 - 0,7, -7,7, -26,3, 1,7, -31,6
2014 - 0,7, -7,7, -26,3, 1,7, -31,6
Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob Sociální pojištění Zdravotní pojištění Celkem
Zdroj: Ministerstvo financí
