Ve své garsoniéře na pražském Žižkově pracoval dokonce i s počítačem – vesele surfoval na internetu – což byl dar jeho vnoučat dědečkovi, aby (jak říkával) „nezaostával“. Ač jsem už nebyl v té době sám už zrovna mladík, byl to on, kdo z nás obou dával tomu druhému životní optimismus a dobrou náladu.
Jeho nejznámějším dílem byl životopisný román Krev na paletě (1975) o italském malíři Caravaggiovi, věnovaný dcerce Mileně, která zemřela v 17 letech na leukemii. Jeho překladu do angličtiny se dostalo pochvalného uznání i za hranicemi a u nás vyšel ve třech vydáních. Stejně uspěl i se svým druhým životopisným románem Prameny živé vody (1999) o přírodním léčiteli a zakladateli lázní Vincenci Priessnitzovi. Tyto lázně vrátily totiž Kočkovi zdraví a stal se jejich bardem. Jeho zásluhou se dostaly na seznam světových kulturních památek.
Z dalších knih bych chtěl kromě odborných právnických statí připomenout aspoň Střípky moudrosti (1990) a Okřídlená slova (1994), obsahující slavné výroky a aforismy. Ještě nedávno jsem je viděl na výstavě jedné veřejné knihovny mezi nejčtenějšími knihami. Se svou rodinou byl stále v živém kontaktu a část roku s nimi trávíval v Jeseníku. Svou vyrovnanost přičítal své víře. Byl ze staré evangelické rodiny, navíc silně ekumenicky smýšlející.
O autorovi| ZDENĚK JANÍK, Autor je básník
