Úterý 30. dubna 2024, svátek má Blahoslav
130 let

Lidovky.cz

Výroba skla není mlýnek na prachy, říká Zdeněk Lhotský

Zdeněk Lhotský

UKONČENO

Jméno Zdeňka Lhotského je dnes známé spíš za hranicemi České republiky. Sklář, designér, zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, držitel mnoha ocenění a čerstvě i jeden z nominovaných na Czech Grand Design. Proslavily ho hlavně ohromné skleněné plastiky a interiérové realizace. Jeho práce jsou zastoupeny v Uměleckoprůmyslovém muzeuv Praze, Moravské galerii v Brně i mnoha zahraničních sbírkách a jeho studio v Pelechově realizuje skleněné objekty výtvarníkům z celého světa. Jakou má české sklo budoucnost? A co pro něj znamená slovo design?

položených otázek: 18 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (7.1.2013 14:26) Dana
Dobry den pane Lhotsky, chci se zeptat: jste take designerem skla pro domacnost? Mam na mysli sklenicky , misy, vazy apod. Moc bych uvitala ,kdybychom si mohli doprat kvalitu zn.Moser,ale za prijatelne ceny, co Vy nato?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:16)
Už jsem zde napsal, necítím se býti designérem, to je zcela specifická kategorie vyžadující jisté vlastnosti, kterými nedisponuji. Ale skleniček pro domácnost jsem v životě docela dost udělal, dokonce z některých piji dodnes, je to zábavná disciplína. Mísy dělám stále, vázy občas. Chcete-li si dopřát kvalitu zn. Moser za přijatelné ceny, není horší cesta, než oslovit designéra aby vám takový produkt dodal, to je ze všech cest ta nejdražší. To já na to. Ale obecně se dnes dá koupit krásný design za velice přijatelný obnos, třeba v Ikea. Dokonce se dají koupit úplně špičkové věci v bazarech. Nesmí se chodit do bazarů, kde takové věci mají, ale do bazarů a zastaváren, kde mají vrtačky, videokazety a takovou tu běžnou čórku. Tak se dá narazit na úplné skvosty za pár korun.
OTÁZKA (7.1.2013 21:56) Pavel Beneš
Koho budeš volit, Karle? (Zdeněk Lhotský otázku pochopí)
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:16)
Drahý Karle, ty chceš tenhle rozhovor zpolitizovat, co? No tak koho myslíš Karle?
OTÁZKA (7.1.2013 23:44) student supsš ŽB
Dobrý den, jak vnímáte šance uměleckého skla v budoucnosti? Co si myslíte o tvrzení, že design může být umění? Kde vidíte svou tvorbu za 10 let?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:18)
Šance uměleckého (nebo lépe studiového) skla v budoucnosti jsou absolutní, jde o to, jestli je zde někdo zvedne z chodníku, neboť šance se tu válí všude kolem, jen ochota se sehnout je čím dál menší. Zda design může být umění? Jde o to, co je to umění a co je to design. Pokud přistoupíme na běžné definice umění, i design jím může být, ale nemám moc rád tyhle dvě škatule. I existence „umění“ v dnešní době je sporná a zdaleka nejmíň o tom vědí kunsthistorici. Ne vždy, ale většinou plácají (pláčou) naprosto vykloubené voloviny. Za deset let bude má tvorba zhruba o několik centimetrů dále, než dnes, u skla to jde totiž hodně pomalu, ale budu rád, když nějaká bude.
OTÁZKA (8.1.2013 1:55) Kateřina
Zdeňku, zdají se ti barevné sny?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:18)
Barevné sny se mi zdají převážně v barvách české trikolory.
OTÁZKA (8.1.2013 11:25) tomas rasl
sklo a svetlo co skrze nej prochazi mudava objem,tvar a barvu, chtel bych se zeptat, kdo je podle vas soucasny nebo jaci jsou podle vas i v historii nejlepsi fotografove skla? dekuji Tomas Rasl
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:20)
Zdravím, vím, o čem mluvíte, neboť sklo také fotím, ale za fotografa se nepovažuji. Dobrých fotografů jsem viděl dost. Skvělé je, že každý na to šel trochu jinak, ale obecně všichni zcela labužnicky pracovali se světlem. Jsem přesvědčen, že staré fotografie skla byly asi přirozeně nejlepší, protože pracují s dobrodružstvím, nepracují s nadprodukcí a reklamou. Skvělé fotky skla dělal Josef Sudek ve svých zátiších, to jak v nich cituje různé materiály je asi vrchol. Znám od něj ale i reklamní fotky horší. Výborný byl Jindřich Brok, má nezaměnitelný rukopis a v obrazech má vždy trochu příběh. Jiří Erml, také skvělý. Miloš Vojtěchovský. V současné době osobně nejvíce spolupracuji s Gabrielem Urbánkem, zcela mi vyhovuje. S napětím se těším na další budoucí talent, zdaleka to ještě není vyžrané téma.
OTÁZKA (8.1.2013 12:30) lucie
Mysliš si,že české sklo má ve světě stále dobré jméno? Jestli ne,tak čím to je?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:21)
No, jméno ještě dobré má, to je zázrak. Jde o to, co s tím potenciálem hodlá dělat. Zatím se mi zdá, že se neustále někdo snaží, aby o něj přišlo. To jméno je teď trochu vyprázdněná skořápka, kterou je třeba znovu rychle naplnit, aby to jelo dále. U nás došlo, podle mého názoru, ke zcela tragickému omylu, že výroba skla je mlýnek na prachy. Není, je to strašná dřina a pokud se nechce vyrábět stále to samé, tak to fakt bolí. Co ale vždy byl mlýnek na prachy je zahraniční obchod se sklem, ale nějak se to pomotalo. Podle toho to také dopadlo. Skloexport skončil díky totální hlouposti několika málo lidí a přitom měl obrovský potenciál. Jenže těch několik málo lidí potřebovalo prachy hned teď a pokud možno co nejvíce. Stalo se. Bez podpory státu je to stejně ale zbytečné, ta podpora musí být inteligentní a smysluplná, kde ale tyto věci dnes tady nalézt.
OTÁZKA (8.1.2013 13:16) Petr Benda
jak to de ?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:22)
Dobrý, a co ty?
OTÁZKA (8.1.2013 19:13) katerina lokvencova
Zdeňku, souhlasíš s názorem, že s krizí ve sklářském průmyslu je také čas na momentální postupnou a zdánlivě neviditelnou likvidaci sklářského školství, zejména učilišť, středních a vyšších odborných škol? (škola v Kamenickém Šenově příkladně)? Druhá otázka: má sklářský vzdělávací systém (po opadnutí krize v průmyslu) ještě šanci se dostat na stejně vysokou úroveň jako byl dříve nebo nastane i zde relativní úpadek v souvislosti s reorganizací školství v rámci sjednocování vzdělávacího systému v rámci EU? Je vůbec šance se tomu nějak vyhnout? Co Čína? Myslíš si, že někdy v brzku nastane doba kdy se i v Asii bude dělat sklo na nejvyšší úrovni jako je to třeba u nás v Moseru nebo u tebe na Pelechově? Děkuji za odpovědi.
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:23)
No ty mi dáváš, to je téma na diplomku, nebo spíše na doktorát. Pokusím se to ale trochu popsat ze svého úhlu. Situace ve skle skutečně není dobrá, ale není ani beznadějná, je tu velká tradice a tragédie by byla, kdyby někoho v Bruselu napadlo, že budeme místo skla pěstovat třeba banány. Sklo se z toho musí dostat zase ke sklu. Učit sklo má určitě velký smysl, ono se to otočí a pak to zúročíme. Likvidace učilišť není můj obor, ale asi to souvisí s tím, že evropská tendence ke všeobecné magisterizaci likviduje učňovské školství obecně, je to asi hloupost, jedna z mnoha. Je to asi také tím, že v tomto státě chybí jasná vize, co chceme být a co stojí za to podpořit. Hodně se toho tady zcela hloupě a zbytečně poničilo, inu, takoví jsme byli a takoví jsme. A bohužel asi i budeme. Boj o školu v Kamenickém Šenově jsem velmi podrobně sledoval a to je trochu jiný případ, šlo o osobní záležitost krajského náměstka pro školství Cikla, rozhodl se školu zlikvidovat a basta. Absolutní nedostatek příčetnosti. Prohlášení bývalého pana ministra Dobeše o tom, že stát si bere školu pod sebe byl další nedostatek příčetnosti atd. atd. Soudobý český folklor. Přitom František Janák, někdejší ředitel školy se skutečně hodně snažil a pro školu dělal první poslední. Současný stav neznám. Jak se bude vyvíjet sklářské školství dále nevím, škol je obecně zbytečně moc, přál bych si, aby to fungovalo, protože naše sklářské školství mělo a dosud má špičkovou úroveň, ale jsou státy, kde se podobné věci programově podporují, ale Česko to není. To, že se v Číně bude jednou dělat sklo na špičkové úrovni je přece jasné, vždyť už dnes se tam spousta věcí na špičkové úrovni dělá, stačí se zkontrolovat od hlavy k patě a je to jasné. Ono to není zas až tak velký problém, otázka je udržet cenovou hladinu a za tím účelem vytvořit značku. A tu pak udržet. I v tomhle se tady hodně promarnilo, ekonomický rychlík jede jak dráha a co se skla týče, mám pocit, že si ho tu nikdo ani nevšiml.
OTÁZKA (8.1.2013 21:12) Jeronim Tišljar
Zdeňku, kam směřuje individuální sklářská tvorba? ;-)
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:24)
Drahý Jeronime, myslím, že nikam. Tím nemyslím někam hodně špatně, ale doba, kdy mělo sklářské umění jasnou tendenci je asi nenávratně pryč a mě to dost těší, je to pestřejší a celé zajímavější a otevřel se prostor pro všelijaké druhy tvorby. Dokonce už nejde tak úpěnlivě o sklářskou řemeslnou čistotu, i když i ta má, naštěstí, stále své místo, jinak bychom se neuživili, protože my jsme puristé. Nejsem čiperný sledovač a listovač, ale dostane-li se mi něco do ruky, mám z toho docela svobodný a příjemný pocit.
OTÁZKA (8.1.2013 22:11) V.
Je pro tebe důležité prodávat vlastní design u nás v ČR?... a považuješ se spíše za designéra nebo výrobce, v jehož kategorii jsi byl v czech grand design nominován? Díky za odpověď.
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:25)
Je pro mě důležité prodávat. Jestli je to design, nebo volná věc je mi v podstatě jedno, chceš-li sklo dělat, musíš mít dostatek peněz v systému, jinak se jen tak mrníš, ale práce to není. Jasně, že mě těší prodávat v ČR, mám zde několik sběratelů a to je radost největší, ti lidé to mají fakt rádi. A jak známo, nejlepší pochvala je bankovní převod. Za designéra se moc nepovažuji, vlastně ani moc nerozumím slovu design, je to takové módní zaklínadlo, ale občas něco praktického udělám a výrobce jsem zcela přirozeně, neboť moje studio především vyrábí a to nás živí. Nominován jsem byl, jak doufám, za vývoj skel VITRUCELL, na čemž s kolegy pracujeme už mnoho let a podařilo se nám vyrobit originální produkt.
OTÁZKA (8.1.2013 22:14) Anonym
Kdo dělá sklo nejlépe?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:25)
Drahý anonyme, záleží na tom, podle jakých kritérií to měříš, někoho zajímá ekonomická výtěžnost jeho práce, někoho estetická hodnota a někoho technologický posun. Jen tyhle tři hlediska by zaměstnala několik teoretiků najednou a výsledek nejistý. Ale jinak pochopitelně já.
OTÁZKA (9.1.2013 9:34) Tumáš Panák
Hodně zdraví, pane Lhotský, ale: proč ve Vaší "vizitce" chybí zmínka o orchestru MTO Univerzál Praha, o kterém se na stránkách www.nejlepsiorchestryvestrednichcechach.cz píše jako o jednom z deseti tisíc nejlepších orcherstrů ve Středních Čechách? Nebo už orchestr zanikl, vymřel? Díky, TP
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:26)
Zdravím Tumáši, že chybí ve vizitce MTO Universal Praha je asi tím, že je to vnímáno jako má volnočasová aktivita, aniž by se postřehlo, že je to jedena z mých hlavních aktivit a tím se vlastně trochu zapomnělo na to, že dělám hudbu a vedle toho sklo jako koníčka, takže je to vlastně rozhovor o mém koníčku a to je taky hezké, že? Mimochodem, pozdravujte paní ministrini Panákovou, že jí držím palce.
OTÁZKA (9.1.2013 9:43) Šimon
Jaká je popularita českého skla v zemích Jižní Ameriky nebo Afriky?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:27)
Šimone, to´s mě dostal, o tom fakticky skoro nic nevim, ale je to skvělá otázka pro obchodníky. O Jižní Americe nevím skoro nic, v Africe vím však o jedné sklárně, kam jezdí foukat sklo i huťáci z Česka, jmenuje se to Kitengela Glass a je to v Keni. Vyrábějí pěkné věci a nedávno po mě chtěli, abych jim postavil pec na tavení skla, což vidím na obrovký informační šum z kontinentu na kontinent, takže jsem jim napsal, že jim pec opravdu nepostavím. Předělávali pec na vyjetý olej na pec na kokosové máslo či co. Tak vidíš, jakou volovinou se člověk může ve světě proslavit. Ale sklo dělají skutečně výborné, zde odkaz: http://www.kitengela.com/
OTÁZKA (9.1.2013 10:33) Vlastimil Hotař
Nejsem si jist, zda titulek je úplně správný, protože drtivá většina českého skla je vyráběna na vysoce automatizovaných linkách. V ČR se vyrábí okolo 1,5 % světové produkce skla (v objemu). Pro srovnání piva je to okolo 0,9 % světové produkce a aut okolo 1,6 % (data z roku 2009). Otázky pro pana Lhotského: Jak vnímáte nezdravou rivalitu až nenávist uvnitř sklářské umělecké (designové) komunity? Existuje podle Vás v současné době? Myslíte, že nejednota sklářských umělců a často jejich až příliš individuální přístup českému sklářství škodí? Co prodává české umělecké sklo a čím se liší od světové konkurence?
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:27)
Pevně doufám, že titulek míří na domácenské sklo a drobnou produkci, takto se zcela shoduji s panem Hotařem. Stěžejní sklářská produkce je v obalovém a stavebním skle. Nezdravou rivalitu až nenávist uvnitř sklářské designové komunity nevnímám, protože se v ní nevyskytuji a nevyhledávám ji. Pár let jsem předsedal po revoluci sklářské společnosti a fakt stačilo. Ale znám v tom oboru spoustu skvělých lidí. Českému sklářství škodí nejvíce někteří blbí majitelé a někteří blbí obchodníci. Co prodává české umělecké sklo nevím, protože my prodáváme do ciziny řemeslo, ale doba, kdy bylo české umělecké sklo ve světě hodně žádané je pryč. Nechci říci, že se neprodává, ale ztratilo svou výlučnost. Od světové konkurence se liší svou momentální tuhostí a neflexibilitou, což ale přestává být problém nastupující generace, většinou dělají sklo zábavné a inspirující. Znáte ale někoho, kdo je schopen sklo úspěšně vyvážet, docela bych stál o kontakt. Dík.
OTÁZKA (9.1.2013 12:59) Honza
Je vůbec naděje, že se zvýší obrat vratného skla (obalů) - i když je hygieničnější a zdravější než plasty. A co na to plastová lloby? Dále - existuje ještě vůbec české sklo? (Myslím sklárny s více než 50% účastí domácích čechů - na těch zahraničních s desaterým občanstvím.). Např. u piva už se z tohohle pohledu o českém pivu dá hovořit pouze v pár případech.........
ODPOVĚĎ (9.1.2013 20:28)
Jestli přijde renesance obalového skla nevím, těžko říci, tahle pravidla celkem nemilosrdně diktují počitadla, u vína si to neumím jinak představit, ale upřímně řečeno, v případě píva často sám rád sáhnu po plechovce, není s tím tolik starostí a na chuti to znát není. PET lahev na pivo je pro mě ale nepřekonatelná čuňárna. Jde asi jen o pocit. Dávat víno do petek je asi také trochu zvrhlost, asi jako nastrouhat trochu pravítka do dýmkového tabáku, možná by to lépe hořelo. České sklo existuje stejně jako kdysi, většinu tady toho historicky vlastnili němci, existuje jeden naprosto přesný výraz: sklo vzniklé na českém území (Dr. Sylva Petrová). Nemám v tom žádný sentiment, ani nostalgii. Situace kolem skla se mnohdy vyvíjela dost dramaticky, nejsem historik, ale tak to prostě je. Po 2. sv. válce první rána pro sklo – Benešovy dekrety (nepřísluší mi posuzovat dějiny, jen konstatuji), druhá rána – únor 1948 a znárodnění, třetí rána – tuneláři po roce 1989. To je na jeden obor dost, jsem šťastný za každou dobrou a nadějnou zprávu z našeho sklářství a je jich kupodivu čím dál více. Nevím ale, co by zbylo ze Škody Mladá Boleslav, kdyby jí dodnes vlastnicky chvátily „zlaté české ručičky“. Ostatně už Karel Marx označoval kapitál jako nadnárodní záležitost. Ha ha. Nevidím na tom nic zlého.