V Kaczorowského knize se o Hrabalovi mimo jiné dočteme, že se jedná o spisovatele, který psal „legračním slovanským jazykem, jejž ovládá jen něco málo přes deset milionů lidí“. Což můžeme od polského bohemisty vnímat jako narážku na to, že šišlajícím Polákům připadá, že Češi šišlají, a stejně tak jako narážku na to, že jich je čtyřikrát víc.
Na druhou stranu polský zájem o českou kulturu se traduje již dlouho – a patrně nejen traduje. Je kupříkladu nepoměrně větší než zájem Čechů o kulturu slovenskou.
Aleksander Kaczorowski (1969) má za sebou již knihy o Otu Pavlovi či Václavu Havlovi, přičemž obě vyšly též česky. Nyní se dostalo i na titul Hrabal. Sladká apokalypsa (2016), vydaný v překladu Martina Veselky nakladatelstvím XYZ. A je to šťastný počin.
