Brno funkcionalistické. Kdo v architektuře patří k avantgardní scéně moravské metropole?

Dnes a také za týden si alespoň stručně představíme několik projektantů, kteří mají velké zásluhy na tom, že brněnská avantgardní architektura patří k evropské špičce. Na prvním místě jsou to Bohuslav Fuchs (1895–1972) a Ernst Wiesner (1890–1971).

Oba reprezentují dvě výrazné tvůrčí cesty. Ten první – Kotěrův žák z pražské AVU – byl zpočátku ovlivněn pracemi svého učitele, později však rozvíjel myšlenky švýcarského architekta a teoretika Le Corbusiera. Druhý, absolvent vídeňské umělecké akademie, kde byl žákem Friedricha Ohmanna, byl více zaujat tvorbou brněnského rodáka Adolfa Loose. Přesto se sešli u jednoho projektu: navrhli spolu palác Moravské banky na náměstí Svobody.

Fuchs si získal v moravské metropoli renomé řadou staveb z první poloviny dvacátých let, na nichž je patrný Kotěrův vliv, výrazné je zejména užití neomítaného zdiva. Sem můžeme zařadit např. budovu masné burzy nebo obřadní síň městského hřbitova (s Josefem Poláškem).

5 fotografií

K jeho pozdějším pracím patří již čistě funkcionalistické kreace, jako je hotel Avion (představili jsme si ho podrobněji nedávno, v Orientaci ze 17. září), Zemanova kavárna, Masarykův studentský domov, internát Vesna, továrna Alpa nebo nádražní pošta a řada rodinných domů, včetně toho vlastního. Pro tyto stavby je charakteristická skeletová železobetonová konstrukce, plochá střecha s terasami, pásová okna nebo bílá vápenná omítka.

Brněnská zlatá loď

V období před druhou světovou válkou již nesou Fuchsovy projekty stopy vlivu Le Corbusierových staveb té doby s organickými motivy, jak je patrné na Tesařově nebo Petrákově vile. Po válce Fuchs působil jako profesor na brněnské technice, z politických důvodů ji však musel opustit. Později byl rehabilitován a roku 1968 získal i titul národního umělce.

Wiesner byl více než švýcarským novátorem zaujat pracemi světoběžníka Loose. Větší význam než estetický vzhled stavby u něj má uspořádání vnitřních prostor, z něhož pak členění průčelí i rozmístění oken vychází. U svých rodinných domů často pracuje s barevnými průčelími.

K nejvýznamnějším brněnským stavbám Ernsta Wiesnera patří budova banky Union, rozlehlý palác Morava, vystavěný na nezvyklém esovitém půdorysu, nadčasová stavba brněnského krematoria a série pohodlných rodinných domů: Münzova, Stiassného, Neumarkova nebo Haasova vila. Společné dílo obou protagonistů brněnské meziválečné avantgardy – Moravská banka – pak nese charakteristické rysy obou přístupů. Najdeme tu lehký obvodový plášť, přiznanou ocelovou konstrukci, ale i velkorysé noblesní schodiště. Před válkou odešel Wiesner do Anglie, kde působil jako architekt a pedagog.

K církvi i do biografu

Další výraznou osobností brněnské architektury byl Jan Víšek (1890–1966). Studoval na pražské technice, poté byl asistentem na katedře zemědělských staveb a respekt si získal puristickým návrhem adaptace pavilonu zemědělského muzea v Kinského sadech. Ve své tvorbě byl ovlivněn jak Le Corbusierem, tak i Loosem, s nimiž se při svých cestách i osobně setkal.

Po přestěhování do Brna projektoval Šilhanovo sanatorium nebo rodinné domy, včetně toho v kolonii Nový dům (v této enklávě, vybudované v rámci velkolepé výstavní akce v roce 1928, najdeme i stavby Fuchse a Wiesnera; nyní se tato kolonie postupně rekonstruuje).

Nejvýznamnější Víškovou stavbou je sbor československé církve husitské s výraznou hranolovou věží, který se stal předobrazem dalších modernistických sborů této církve po celé republice. Víškovy stavby se vyznačují prostou elegancí. Bohužel jen na papíře zůstal jeho vítězný projekt nového brněnského divadla. K tomuto tématu se sice architekt ještě po válce vrátil, ale výslednou podobu stavby Janáčkova divadla už nemohl ovlivnit. Po válce působil Víšek krátce jako pedagog pražské techniky, z politických důvodů byl však penzionován.

Architekt Josef Kranz (1901–1968) byl absolventem brněnské techniky. Ve funkcionalistickém stylu navrhl v moravské metropoli Zajíčkův a vlastní rodinný dům. Ten druhý jsem kdysi navštívil a byl jsem nadšený z důmyslně řešeného, byť minimalistického interiéru této drobné stavby.

Ke klenotům brněnského funkcionalismu je nutno počítat i biograf Avion, jenž je dnes bohužel v dosti neutěšeném stavu a nepomohla mu ani výstavba postmoderní kýčovité sousední budovy z devadesátých let. Naopak Kranzova kavárna ERA byla citlivě zrekonstruována: za prostou fasádou se skrývá interiér ve stylu holandského hnutí De Stijl s vřetenovým schodištěm a barevným laděním ve stylu obrazů Pieta Mondriana.

Pokud se pojedete podívat na vilu Tugendhat, nezapomeňte navštívit i tuto nedalekou stavbičku, stojí to opravdu za to.