Nejdříve Vivaldi, pak čeština a na konci toho všeho: medaile Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. To je věděcký příběh oceněného muzikologa Daniela Freemana, který se podílel i na novém filmu o Myslivečkovi.
Lidovky.cz: Jak se stane, že se americký muzikolog začne zajímat o českou hudební kulturu 18. století?
Tuto otázku dostávám často a odpověď je prostá i překvapivá zároveň. Nemám vůbec žádné české kořeny. Školitel mé disertační práce byl odborník na Vivaldiho a na počátku 80. let 20. století se vědělo, že Vivaldi navštívil Prahu. V té době však v oboru nepůsobil nikdo, s výjimkou vědců v tehdejším Československu, kdo by dokázal o tomto spojení mezi Vivaldim a Prahou zjistit něco víc, takže mi můj školitel řekl, že ten člověk budu právě já. Abych získal grant na svůj výzkum, musel jsem se naučit česky a seznámit se s dějinami a kulturou českých zemí.
Výsledky tohoto bádání byly vskutku pozoruhodné a již v té době jsem viděl, že se zde nabízejí dvě úžasná témata vhodná pro knižní zpracování, kterým bych se mohl věnovat poté, co dokončím pojednání o Vivaldim: zpracovat život českého skladatele Josefa Myslivečka a také shrnout v jedné monografii všechny ohromující dopady Mozartova vztahu k Praze. Po mnoha letech práce se mi skutečně podařilo vydat monografie věnované všem třem pražským tématům, která mě před téměř 40 lety zaujala: Vivaldi, Mysliveček a Mozart.
