Kalifornie je rozlehlý kus země. Příroda je tam pestrá a různorodá: kromě pobřežní oblasti zahrnuje i pásy hor, polopouště a zelená údolí, která oplývala přírodními zdroji. A tak byla poměrně hustě obydlena indiány, takzvaně Prvními národy. Tamní obyvatelé se živili nejen lovem a sběrem, ale též rybolovem: v moři i řekách. Kupříkladu Pomové, o nichž budeme v dalším díle seriálu, který sleduje mimoevropské umělecké tradice, vyprávět především, byli specializovanými sběrači žaludů a kaštanů. K tomu se jim jistě hodily – košíky a koše.
V rozlehlé oblasti Kalifornie a sousedící Nevady žily i kultury Hupa, Jokut, Miwok, Maidu, Karok, pobřežní Čumašové (v oblasti dnešní Santa Barbary) a další. Kupříkladu Hupové ze severozápadu pletli krásné klobouky z proutí, Pomové zdobili své úžasné koše pírky, korálky i lasturami a Jokuti dělali i zúžené košíky k přenášení chřestýšů pro své slavnosti!
„Pletení košíků bylo rozšířené v celé oblasti a v repertoáru výrobců byly vedle účelných kuchyňských a skladovacích mís také hráčské tácy, kolébky, klobouky a různé rituální předměty,“ shrnuje kniha, v níž se Judith Millerová věnuje „primitivnímu umění“. Tento pojem, který svým klasickým dílem Primitive Art (1927) proslavil Franz Boas, jeden ze zakladatelů kulturní antropologie, se již spíše neužívá, neboť právě mnohé odborné studie ukázaly dvě věci: umění to není vůbec primitivní a pro řadu etnik jejich výtvory ani nebyly „uměním“.
