Lidovky.cz: Vaši knihu na Islandu provázel obrovský úspěch, lidé ji tam rychle vykoupili. Lze z toho soudit, že Islanďany vulkány fascinují? Přemýšlejí o tom, co by se hypoteticky mohlo stát?
Islandské sopky bývaly velkou hrozbou. Děsivá spící monstra, která jednou za čas vybuchla, chrlila popel a lávu na obydlenou zem, zabíjela lidi i zvířata, ničila domy a způsobovala hladomory.
Dnes o nich díky vědě víme mnohem víc, rozumíme tomu, proč vybuchují, naši geologové nás často dokážou varovat dřív, než k tomu vůbec dojde. Takže dnes už se Islanďané nebojí, své vulkány milují, ostatně po nich pojmenováváme i své děti. Když pak nějaký vybuchne, každý se tam snaží dostat a vidět to. Což není dobrý nápad.
Lidovky.cz: O vaší knize se mluví jako o geologickém thrilleru. Stvořila jste nový žánr?
