S astrofyzikem Petrem Kulhánkem o nově objevených galaxiích, o tom, jak galaxie a hvězdy vznikají, ale i o tom, co se stane, až se Mléčná dráha sloučí s galaxií v Andromedě
Lidovky.cz: Čím jsou nově objevené galaxie zvláštní?
Jsou jasnější, než by měly být. Podle prvních odhadů by jejich hmotnost měla zhruba stonásobně přesahovat hmotnosti galaxií, které by v daném období podle současných představ mohly existovat. Hned se začalo spekulovat, že vesmír je starší, než si myslíme. Od února už výzkum trochu pokročil, získali jsme z nového typu hvězdných soustav spektra a i z nich to vypadá, že jsou starší, než dovoluje současná teorie. Je to ale jen jedno pozorování.
Lidovky.cz: Další vycházejí odlišně?
Máme nezávislé odhady stáří vesmíru z jiných kanálů, které jsou naprosto konzistentní. Je to třeba měření fluktuací v reliktním záření. Jde o signál, který zůstal ve vesmíru z období konce velkého třesku. Napřed ho detailně proměřila sonda WMAP z roku 2001 a věk vesmíru vyšel 13,7 miliardy let s přesností plus minus 0,3 miliardy roku. Další sonda, Planck, z roku 2009 měření zpřesnila na 13,8 miliardy let s přesností 0,1 miliardy roku. Jiná možnost je studium velkorozměrových struktur.
Je tím myšleno uspořádání hmoty ve větších měřítcích, než jsou jednotlivé galaxie nebo galaktické kupy. Můžeme počítat, za jak dlouho mohly tyhle struktury vzniknout. Z numerických simulací opět vychází věk vesmíru 13,8 miliardy roku. Takže dva důvěryhodné kanály, podpořené mnoha experimenty, souhlasí. Proti tomu stojí jedno jediné měření z jednoho přístroje dávající jinou hodnotu. Proto bude potřeba udělat další analýzy.
