Záměrem sborníku, který editorsky zaštítila filmová historička a publicistka Jindřiška Bláhová, je vysvobodit předlistopadový karlovarský festival z údajného zapomnění a zavržení, kam jej uvrhla nová éra. „Není cílem předkládané knihy dokázat, že MFF KV byl skvělou mezinárodní akcí na úrovni Cannes či Benátek – protože jí nebyl. Zároveň však nebyl zbytečnou institucí bez mezinárodního dosahu a významu, jak by to mohlo z retroaktivních hodnocení soudobých i současných aktérů vypadat,“ píše editorka v úvodu. Jednotlivé kapitoly pak tuto skutečnost na rozličných úrovních dokládají a v úhrnu potvrzují to, co je intuitivně zřejmé: že totiž karlovarský festival „v období studené války“, jak stojí v podtitulu knihy, měl více značně rozdílných epoch, které logicky odpovídaly aktuální politické a společenské situaci v Československu a ve východním bloku. Je přitom samozřejmě přínosné probrat se proměnami konkrétních aspektů festivalového fungování a přibližnou představu proměnit ve znalost opřenou o fakta. Třeba si s Jaromírem Blažejovským v kapitole o politice ocenění a festivalových porotách připomenout, že v karlovarských soutěžích začínali tvůrci jako Nelson Pereira Dos Santos, Glauber Rocha, Pier Paolo Pasolini, Ken Loach nebo Aki Kaurismäki.
8. srpna 2023 15:00
