Ten příběh se vypráví ještě 250 let poté, co se stal; vypráví se i na základních školách druhé strany oceánu. Šestnáctého prosince léta Páně 1773 se ve městě Bostonu, patnáctitisícovém přístavu britské kolonie Massachusetts, sebrali nahněvaní členové společnosti Sons of Liberty (Synové svobody) a na protest proti Zákonu o čaji (Tea Act) naházeli veškerý drahocenný náklad lodí Britské východoindické společnosti do moře.
Dramatický a nekrvavý začátek americké revoluce se žactvu obvykle líbí, zejména proto, že Synové svobody si na sebe navlékli indiánské oblečky včetně čelenek, takže celá vzpoura vypadala spíše jako kabaret.
Ilustrace této památné události se dodnes malebně vyjímají v učebnicích dějepravy. Synové svobody (bylo jich tehdy okolo stovky) pomocí převleku za Irokéze jednak zakryli své tváře, aby nemohli být pohnáni ke královské spravedlnosti, jednak chtěli zdůraznit svou sebeidentifikaci s novým světem, Amerikou.
Dodejme, že většina žactva a nejspíš i učitelstva úplně nechápe podstatu pře o neplacení cla. Povinností amerických obchodních společností bylo lepit na své bedýnky jakési kolky, které čajové lísky prodražovaly, zatímco čaj Východoindické společnosti, jejíž sklady v Londýně přetékaly neprodejným zbožím, se prodával daněprostý. Ztrátu nejcennějších britských kolonií zažehl prachsprostý lobbing a státní podpora.
Nyní proto probereme historii, prozkoumáme ústavní principy a nahlédneme i do obav právníků – abychom na konci dne zjistili, že jde jen o obyčejnou a ideálů prostou mocenskou bitku. Bitku, která může zcela neplánovaně a nechtěně rozkolísat důvěru ve stát.
