Ve filmu Věčně mladý z roku 1992 se zkušební pilot Daniel McCormick v podání Mela Gibsona bez větších trablů probouzí z půlstoletí dlouhého zmrazení. Ani s odstupem třiceti let však není takové uložení člověka „k ledu“ nic víc než čirá fikce.
A stejně jsme na tom i s vizí posádek kosmických lodí cestujících vesmírem v podchlazeném stavu po vzoru astronautů z Kubrickovy filmové klasiky 2001: Vesmírná odysea z roku 1968.
Samotné mrazení nepředstavuje velký problém, potíž je po rozmrazení. Srazit teplotu živých buněk, tkání, orgánů, či dokonce celých organismů hluboko pod bod mrazu tak, aby to přežily bez těžkého a nevratného poškození, se nedaří. Obvykle platí, že čím větší objekt se mrazí, tím jsou škody napáchané nízkými teplotami závažnější.
