Petr Kratochvíl loni v létě po rozdělení kulturních grantů pražskou radnicí kritizoval systém rozhodování a práci grantové komise. Už tehdy tvrdil, že mu nejde o peníze, ale o princip dotování obchodních společností. Poukazoval na to, že si jako divadelní podnikatel nenárokuje peníze z veřejných zdrojů, ale zásadně protestuje, aby je dostávaly i jemu podobné subjekty, čímž měl na mysli například další divadla jako Divadlo Na Jezerce, Divadlo Bez zábradlí, Divadlo Na Fidlovačce. „Neměly by dostávat peníze, ale pokud je dostávají, chceme je také,“ dodal.
Kratochvíl, který je občanem Spojených států, zažaloval posléze Českou republiku na základě dohody o ochraně investic mezi Českem a USA a v arbitrážní žalobě tvrdil, že Česko neochránilo jeho investici do divadla, které funguje jako obchodní společnost. Pražští radní na jeho žalobu reagovali pozastavením grantů rozdělovaným divadlům pro rok 2008 a nechali si zpracovat právní posudek situace.
Podpisem dohody o narovnání došlo k úplnému smíru a Kratochvíl se vzdal jakýchkoli dalších finančních nároků vyplývajících z jeho investice. Ministr financí Miroslav Kalousek podotkl, že Kratochvílovy šance v arbitráži rozhodně nebyly nulové. Podle něj může v každé arbitráži dojít ke komplikacím. „Jsem rád, že jsme se dohodli, snažil jsem se eliminovat jakákoli rizika.“
Součástí dohody je i dopis primátoru Bémovi, kterým jej Kalousek požádá, aby se problematice rozdělování grantů intenzivně věnoval. Obsah dopisu odmítl zveřejnit, uvedl pouze, že v něm na pražský magistrát apeluje, aby prověřil rovné podmínky v podnikání. Zároveň však oznámil, že s primátorem Bémem nebude jednat o grantové politice ani mu sdělovat, jak si ji představuje. „Nebudu městu nařizovat, jaké si má stanovit priority, a ministerstvo financí není a nemůže být v tom směru jeho regulátorem. Cítím povinnost magistrát upozornit, že jakákoliv dotační politika musí mít jasná pravidla, aby nedeformovala soutěžní trh,“ řekl. A pokud by jej snad primátor Bém nevyslyšel, pak strašně zesmutní, ale doufá pevně, že zůstane vesel.
Petr Kratochvíl shrnul celou kauzu do tří bodů a uvedl, že jeho cílem nebylo vylepšit si na úkor státu svoje bankovní konto. „Šlo mi pouze o to, dozvědět se, zda mají pravdu arogantní členové grantové komise v tom, že jedna obchodní společnost na divadelním trhu může pobírat neomezené množství dotací a druhá nic. Dozvědět se, jestli je tento postup morální, správný a zda má právní opodstatnění. Ještě jednou stručně: mým cílem bylo dozvědět se pravdu a nikoliv na této pravdě profitovat,“ vysvětlil. V závěru svého prohlášení tvrdí, že dosáhl změny grantového systému, dohody s ministerstvem financí a předpokládá, že uspěje též u Evropského soudního dvoru. Víc jsem dosáhnout nechtěl, výsledek 3:0 mi zcela postačí,“ uzavírá.
Kratochvíl se obrátil i na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr. Podle něj pražský systém grantů narušuje hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie. Předpokládá, že i tyto instituce mu dají za pravdu. Jeho právní zástupce také vyhodnocuje počínání grantové komise, Kratochvíl se prý teprve rozhodne, zda bude něco po komisi vymáhat. Sporů kolem udělování grantů na pražském magistrátě je však víc, například neziskové organizace a nezávislí odborníci poukazují na to, že obchodní společnosti jsou limitovány v tom, kolik peněz mohou z veřejných rozpočtů dostat. A v Praze se podle odborníků toto evropské pravidlo v případě některých příjemců grantů porušuje. Kratochvíl naopak soudí, že obchodní společnosti by peníze z veřejných zdrojů neměly dostávat vůbec. Pokud je ale dostávají, mají je podle něj dostávat všechny. Kratochvíl se netajil tím, že chtěl stávající systém grantů změnit.
Důsledkem žaloby však bylo hlavně pozastavení grantů, které pro letošní rok dosud nejsou rozděleny, což je zvlášť alarmující, jelikož některá divadla - například Archa - musí řešit situaci půjčkami. Nový systém zavádí především dotaci na prodanou vstupenku. Tento způsob Kratochvíl chválil, zatímco zástupci neziskových organizací i divadla menších forem či scény orientované na náročnějšího diváka ji právem kritizují, neboť dotace na vstupenku přispívá těm, kdo na vstupném nejvíce vydělávají.
Před týdnem se členové magistrátního kulturního výboru na projednávání grantů ptali, zda má dotaci dostat někdo, kdo žaluje Česko u arbitrážního soudu. Ta Fantastika by měla podle nových výpočtů dostat v rámci dotace na vstupenku několik milionů korun. Půlroční spor však byl dnes náhle uzavřen.
Další nesrovnalosti panují kolem pravidla de minimis, které uplatňuje při poskytování dotací Evropská unie. Podle něj mohou organizace založené za účelem generování zisku, což obchodní společnosti jsou, dostávat dotace z veřejných peněz jen výjimečně a do výše 200 000 eur během tří let. Magistrát, ač byl na pravidlo de minimis v průběhu let několikrát upozorňován, nebral jej v minulých letech v potaz.
Kratochvíl, který je občanem Spojených států, zažaloval posléze Českou republiku na základě dohody o ochraně investic mezi Českem a USA a v arbitrážní žalobě tvrdil, že Česko neochránilo jeho investici do divadla, které funguje jako obchodní společnost. Pražští radní na jeho žalobu reagovali pozastavením grantů rozdělovaným divadlům pro rok 2008 a nechali si zpracovat právní posudek situace.
Podpisem dohody o narovnání došlo k úplnému smíru a Kratochvíl se vzdal jakýchkoli dalších finančních nároků vyplývajících z jeho investice. Ministr financí Miroslav Kalousek podotkl, že Kratochvílovy šance v arbitráži rozhodně nebyly nulové. Podle něj může v každé arbitráži dojít ke komplikacím. „Jsem rád, že jsme se dohodli, snažil jsem se eliminovat jakákoli rizika.“
Součástí dohody je i dopis primátoru Bémovi, kterým jej Kalousek požádá, aby se problematice rozdělování grantů intenzivně věnoval. Obsah dopisu odmítl zveřejnit, uvedl pouze, že v něm na pražský magistrát apeluje, aby prověřil rovné podmínky v podnikání. Zároveň však oznámil, že s primátorem Bémem nebude jednat o grantové politice ani mu sdělovat, jak si ji představuje. „Nebudu městu nařizovat, jaké si má stanovit priority, a ministerstvo financí není a nemůže být v tom směru jeho regulátorem. Cítím povinnost magistrát upozornit, že jakákoliv dotační politika musí mít jasná pravidla, aby nedeformovala soutěžní trh,“ řekl. A pokud by jej snad primátor Bém nevyslyšel, pak strašně zesmutní, ale doufá pevně, že zůstane vesel.
Petr Kratochvíl shrnul celou kauzu do tří bodů a uvedl, že jeho cílem nebylo vylepšit si na úkor státu svoje bankovní konto. „Šlo mi pouze o to, dozvědět se, zda mají pravdu arogantní členové grantové komise v tom, že jedna obchodní společnost na divadelním trhu může pobírat neomezené množství dotací a druhá nic. Dozvědět se, jestli je tento postup morální, správný a zda má právní opodstatnění. Ještě jednou stručně: mým cílem bylo dozvědět se pravdu a nikoliv na této pravdě profitovat,“ vysvětlil. V závěru svého prohlášení tvrdí, že dosáhl změny grantového systému, dohody s ministerstvem financí a předpokládá, že uspěje též u Evropského soudního dvoru. Víc jsem dosáhnout nechtěl, výsledek 3:0 mi zcela postačí,“ uzavírá.
Kratochvíl se obrátil i na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr. Podle něj pražský systém grantů narušuje hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie. Předpokládá, že i tyto instituce mu dají za pravdu. Jeho právní zástupce také vyhodnocuje počínání grantové komise, Kratochvíl se prý teprve rozhodne, zda bude něco po komisi vymáhat. Sporů kolem udělování grantů na pražském magistrátě je však víc, například neziskové organizace a nezávislí odborníci poukazují na to, že obchodní společnosti jsou limitovány v tom, kolik peněz mohou z veřejných rozpočtů dostat. A v Praze se podle odborníků toto evropské pravidlo v případě některých příjemců grantů porušuje. Kratochvíl naopak soudí, že obchodní společnosti by peníze z veřejných zdrojů neměly dostávat vůbec. Pokud je ale dostávají, mají je podle něj dostávat všechny. Kratochvíl se netajil tím, že chtěl stávající systém grantů změnit.
Důsledkem žaloby však bylo hlavně pozastavení grantů, které pro letošní rok dosud nejsou rozděleny, což je zvlášť alarmující, jelikož některá divadla - například Archa - musí řešit situaci půjčkami. Nový systém zavádí především dotaci na prodanou vstupenku. Tento způsob Kratochvíl chválil, zatímco zástupci neziskových organizací i divadla menších forem či scény orientované na náročnějšího diváka ji právem kritizují, neboť dotace na vstupenku přispívá těm, kdo na vstupném nejvíce vydělávají.
Před týdnem se členové magistrátního kulturního výboru na projednávání grantů ptali, zda má dotaci dostat někdo, kdo žaluje Česko u arbitrážního soudu. Ta Fantastika by měla podle nových výpočtů dostat v rámci dotace na vstupenku několik milionů korun. Půlroční spor však byl dnes náhle uzavřen.
Další nesrovnalosti panují kolem pravidla de minimis, které uplatňuje při poskytování dotací Evropská unie. Podle něj mohou organizace založené za účelem generování zisku, což obchodní společnosti jsou, dostávat dotace z veřejných peněz jen výjimečně a do výše 200 000 eur během tří let. Magistrát, ač byl na pravidlo de minimis v průběhu let několikrát upozorňován, nebral jej v minulých letech v potaz.
