V roce 1995 se stala uměleckou ředitelkou festivalu a pod jejím vedením se programovému týmu podařilo vytvořit nabídku srovnatelnou s prestižními světovými akcemi. Rychle rostla obliba festivalu u domácích, ale i zahraničních návštěvníků, do Karlových Varů začali jezdit světové filmařské osobnosti i novináři. Hosty festivalu byli v éře umělecké ředitelky Evy Zaoralové například Leonardo DiCaprio (1994), Michael Douglas (1998), Carlos Saura (2000), Scarlett Johanssonová (2001), Morgan Freeman (2003), Robert Redford (2005), Robert De Niro (2008) nebo Antonio Banderas (2009).
Zemřela Eva Zaoralová, filmová publicistka i tvář karlovarského festivalu. Bylo jí 89 let |
„Každoročně přijíždí větší počet televizních štábů z ciziny, pořady o MFF Karlovy Vary jsou uváděny nejen v Evropě, ale například v takových státech, jako je Japonsko nebo Čína. Nejlépe se ale odráží vzrůstající prestiž MFF Karlovy Vary v postoji zahraničních producentů a distributorů: dnes získáváme filmy nejen daleko snadněji než před deseti lety, ale hlavně nám jsou nabízeny mezinárodní, či dokonce světové premiéry, což tehdy v začátcích nepřicházelo v úvahu,“ mohla Zaoralová konstatovat v rozhovoru pro Lidové noviny v létě 2009.
Diváci se díky programové strategii karlovarského festivalu, tak jak ji Zaoralová nastavila, mohli každoročně seznamovat například se snímky z čerstvé nabídky festivalu v Cannes a zároveň získávali přehled o tvorbě filmařů ve střední a východní Evropě i z dalších částí světa. Stranou zájmu Evy Zaoralové nezůstávala ani domácí produkce. Uměleckou ředitelkou festivalu byla Eva Zaoralová do roku 2010, o rok později její funkci převzal Karel Och a Zaoralová od té doby byla uměleckou poradkyní festivalu.
Narodila se jako Eva Šebánková 28. listopadu 1932 v Praze v rodině architekta Jana Šebánka a jeho ženy Marie Šebánkové. Původně studovala češtinu a francouzštinu na Univerzitě Karlově, zprvu pracovala jako tlumočnice. Ve filmovém oboru nejdříve překládala odborné texty z francouzštiny a italštiny, později začala o filmu i sama psát a navštěvovat evropské filmové festivaly.
Od konce šedesátých let byla Eva Zaoralová redaktorkou časopisu Film a doba, několik let i jeho šéfredaktorkou. Knižně či časopisecky vyšly desítky jejích překladů, autorských článků a publikací věnovaných především francouzskému a italskému filmu. Podílela se i na překladech řady známých filmových děl, hlavně z italštiny a francouzštiny. Vedle karlovarského festivalu zanechala stopu i na dalších filmových přehlídkách, zasedala v porotách přehlídek v Benátkách, Berlíně, Cannes, Mannheimu a Wiesbadenu a jako novinářka se podílela také na práci Mezinárodní federace filmového tisku. Také pedagogicky působila na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, kde přednášela filmovou historii. Byla třikrát vdaná, jejími manžely byli chemik Jan König, filmový historik Ivo Hepner a publicista, scenárista a režisér Zdeněk Zaoral.
V roce 2010 byla Eva Zaoralová vyznamenána medailí Za zásluhy, v roce 2012 převzala insignie důstojníka francouzského Řádu umění a literatury, na MFF v Cannes získala plaketu za dlouholetou žurnalistickou činnost. Cenu za umělecký přínos jí udělil i karlovarský festival, v roce 2017 získala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
