Pro mě hra neztrácela tempo v druhé části, pan Zelenka spíš pointuje každou zásadnější událost, více silnějších motivů, které gradují v poslední, generální, často vše vysvětlující. Právě tyhle špičky pocitově drobí děj. Perfektně fungovaly v Knoflíkářích, které byly složeny s osudů, povídek, které ústily do jednoho finále. V téhle hře je děj jednotnější, drží linii a proto jsou vrcholy jednotlivých obrazů méně výrazné pro závěrečnou gradaci, která jakoby samozřejmě vyplývala a byla čekaná, jasná dřív, než je potřeba.

Hra je výborná, herecky skvělá, bude zajímavé první dojmy konfrontovat s dvacátou-padesátou reprízou, může být jen lepší.

Okamžiky "hraní" na tereminvox jsou nezapomenutelné.