Jen o pár dní zmeškala distribuční premiéra Brutálního vedra tropické teploty, které letos prověřily odolnost Evropanů. Nic to nemění na tom, že svým zarámováním se snímek Alberta Hospodářského trefil do aktuálního fenoménu, který je ve filmové realitě posílen hrozbou způsobenou slunečním úlomkem letícím k Zemi. Následkem toho se obyvatelé planety (pokud by jim k tomu nestačila stávající klimatická změna) nacházejí ve stavu různě hluboké deprese, nihilismu a dekadence. Zároveň to všechno vypadá jako celkem běžný letní den v Česku.
Hrdinou filmu je čerstvě dospělý Vincek, který se nechá přesvědčit, aby se z rozpálené metropole vydal na venkov, kde jeho přátelé chystají večírek. Ke zdánlivě nijak náročnému cíli vede ovšem dost trnitá cesta, která možná ani neskončí tam, kde měla.
Mladý muž se ocitá v neznámém městě a během své odysey musí odolat svodům dotěrné ženštiny, podstoupit nerovný boj s přesilou ničemů či konflikt s omezeným řidičem autobusu, ale poznává i přijetí a sympatie. V průběhu bizarních příhod a setkání se Vincek dozvídá leccos o sobě, také se mimo jiné vyrovnává se svým otcem a koriguje si obrázek o světě, který ho obklopuje. Celkově ho nečekané dobrodružství vymaňuje z odevzdané letargie, byť k nějaké okázalé výhře má jeho příběh daleko.
Ve znepokojivém polosnu
Celovečerní hraný debut režiséra Alberta Hospodářského (který původně na FAMU studoval dokument) boduje zejména schopností vytvořit svět, kde se naprostá obyčejnost snoubí s možností, že se kdykoli může stát cokoli dokonale nečekaného. Vinckova cesta v takovémto dusném polosnu je zábavná i znepokojivá, odrážejí se v ní tísnivé pocity hrdinovy generace i nevypočitatelné působení osudových náhod. O kouzlo této svobody ovšem Brutální vedro časem přichází, zejména ve chvíli, kdy se celkem zbytečně vydá za křiklavou pointou týkající se hrdinova otce.
BRUTÁLNÍ VEDROČR, SR 2023 Scénář a režie: Albert Hospodářský Hrají: Vincent Hospodářský ad. Premiéra 31. 8. |
Ačkoliv se snímek odehrává v doslova žhavé současnosti a Vincek je hrdina naší doby, je tu zároveň zřetelná spojnice s tématy a poetikou novovlnných filmů ze 60. let. Tam má předobraz nejen váhavá hlavní postava vržená do džungle výzev všedního dne, ale třeba i dvojice podnikavých dívek, s nimiž se hrdina v jednu chvíli potkává a které jsou přímými potomkyněmi slavných Sedmikrásek Věry Chytilové. Brutální vedro ukazuje, že navázat na to, co kdysi činilo českou kinematografii výraznou, sdělnou a svébytnou, je i dnes (minimálně takto jednorázově) možné a že postavy a motivy podobné těm někdejším mohou působit docela současně.
Zároveň je třeba dodat, že se tento vesměs sympatický počin odehrává na ploše zábavně (byť stylově lehce nevyrovnaně) rozpracované hříčky, která trvá hodinu a čtvrt a má své jasné limity. Zatím jde o příjemné osvěžení, jehož hodnotu určí i to, čím na ně jeho tvůrce, doufejme, brzy naváže.
