Karty byly přitom rozdány dobře: v Praze na Vltavě na ukotveném pontonu u mostu Legií totiž hrál slavný sarajevský Goran Bregović za doprovodu svého Svatebního a pohřebního orchestru. Pořadatelé zvali diváky na unikátní koncert, který lze sledovat ze Střeleckého ostrova, mostu Legií, přilehlého nábřeží či Karlova mostu a podle pozvánek očekávali šedesát až osmdesát tisíc diváků.
Kolik lidí na koncert skutečně dorazilo se říct přesně nedá, k očekávaným osmdesáti tisícům to mělo zřejmě hodně daleko, ale i tak byla v okolí koncertu hlava na hlavě. Pokud by však někdo čekal, že pořadatelé (mezi nimi i pražský magistrát) přizpůsobí okolí očekávanému počtu návštěvníků, například tím, že omezí dopravu na nábřeží, tak se mýlil. Tramvaje i auta jezdily jako obvykle, pořadatelé (snad pro zvýšení bezpečnosti diváků) jen oddělili chodník od vozovky přenosnými železnými ploty. Jenomže ty sehrály uplně opačnou roli, než pořadatelé patrně zamýšleli - chodníky byly přecpané lidmi, ke kterým přibývali další a další zvědavci až nakonec na chodníku nebylo k hnutí. A možnost odejít? Jen velmi, velmi omezená. A tak je lepší ani nemyslet na nedávnou německou Loveparade.
A jaký vlastně byl samotný koncert Gorana Bregoviče? Patrně dobrý, ale ruku do ohně za to nedám. Po hodinové marné snaze nalézt místo, ze kterého bude bude Svatební a pohřební orchestr alespoň slušně slyšet, když už není vidět, jsem to vzdal.
Jen nevím proč nemohlo být plovoucí pódium posunuto například o pár set metrů proti proudu, kde by byly komfortnější podmínky pro mnohem větší množství diváků… Ale vstup na koncert byl zdarma, takže co bychom vlastně chtěli, že?
