Tomáš Vaněk je s holešovickou lokalitou spojen několika momenty. Do povědomí se dostal v roce 2001 svým výstupem na finále Ceny Jindřicha Chalupeckého ve Veletržním paláci.
V soutěži se prezentoval interpretací odkazu Josefa Lady, jehož populární kresby monumentalizoval, opatřil sexuálními narážkami a přes šablony nastříkal přímo na stěny sbírky moderního umění. Realizace vyvolala veřejnou debatu o ochraně i omezování umělců autorskými právy, a přestože se Vaněk stal laureátem, byla nekompromisně cenzurována.
Škoda není Lada
Svou další práci, nazvanou Škoda není Lada, situoval Vaněk do nedalekého Displaye. Na nejmenší součástky demontoval osobní automobil (nejprve zamýšlel rozebrat Ladu, později se spokojil se značkou Škoda) a barvou ve spreji okopíroval díly na šestimetrové archy.
Do holešovického okrsku však zasáhl již dříve. V době pražského zasedání Měnového fondu do vitríny v ulici Komunardů nastříkal upozornění na zamaskovaný fotoshop: „Naproti se nám Kodak ukryl“ a také pro most, přes nějž odtud míří tramvajové linky do Troje, koncipoval rozfázovaný pohyb sprejované šipky.
Ačkoli jsou Vaňkovy práce na území bývalé dělnické čtvrti jen zlomkem jeho rozsáhlejší tvorby, dobře vystihují jeho umělecký přístup a uvažování. Převážně si vystačí se šablonou a sprejem, čímž je jeho postoj ke copyrightu jednou pro vždy determinován. Kde mu něco chybí nebo chce-li nějakou věc zviditelnit, přiloží připravenou formu a jednoduše ji přestříká. Takto nahrazuje chybějící vypínače, skoby, háčky, věšáky nebo špendlíky. Svou podstatou jsou skutečnější než jejich předobrazy, jelikož vznikají na místě pravé potřeby.
Veškeré projekty vytváří Vaněk pro konkrétní situaci či prostředí. Proto pro ně také používá termín „participy“, v souladu s jejich nenásilným začleněním je označuje jen pořadovou číslicí. V poslední době sbírá jednověté popisy „žitých situací“ pro Particip č. 39: „Často se bojím, že mi v kapse zazvoní mobil, který tam nemám. Denně jezdím stejné trasy a občas se mi stane, že dojedu do práce, i když jsem původně jela nakoupit...“
Do prostoru Hunt Kastner Artworks v Kamenické ulici 22 instaloval na sousedící stěny háčky s lineárně prořezanými hračkami. Na jedné visí míče všech velikostí, na druhé gumová zvířátka kdysi plněná zhuštěným vzduchem. Společně zde vystupují jako trojrozměrné šablony. K jejich perforovanému povrchu tvoří zvláštní protějšek stažené mříže galerijní výlohy. V ní jsou k nahlédnutí vzorníky starších Vaňkových šablon, použitých v letech 2000 - 2005.
Galerii, kterou vedou kurátorky Camille Hunt a Kacha Kastner, lze navštívit po telefonické domluvě (603 525 294, 777 571 306). Bez předchozího ohlášení si mohou kolemjdoucí vyzvednout již zmíněný Particip č. 39: „Často si články přečtené v novinách přepovídávám do svého jazyka...“
