Laureát vedle odměny dostane i bronzovou plastiku rozevřené knihy s reliéfem portrétu Karla Čapka, kterou vytvořil Vladimír Preclík.
Jan Šulc se narodil v roce 1965, po studiu anglistiky a portugalštiny pracoval v jednom z pražských antikvariátů a od roku 1990 tři roky v nakladatelství Odeon. V současné době je Šulcovo jméno úzce spojeno zejména s nakladatelstvím Torst, které je zaměřeno na vydávání memoárů, beletrie a odborné literatury. Spolupracuje s nakladatelstvím zhruba dvacet let a podílí se na tvorbě jeho edičního plánu a na vzniku knih.
Předseda komise, která rozhodla o letošním laureátovi ceny, Vladimír Karfík, řekl, že Šulc po jedné návštěvě knihkupectví v Británii v 80. letech dospěl k životnímu rozhodnutí věnovat se editování, vydávání české literatury, konkrétně věcí, které nemohly vyjít do roku 1989. "A tomu se opravdu věnuje. Věci vydává neuvěřitelně pečlivě, pokorně a je za ním velká ediční práce řady autorů, například Zábrany, účastnil se i vydání Havlových spisů," uvedl Karfík, podle kterého má Šulc ale vztah i k aktuální poezii a próze.
Grass, Topol, Havel i Klíma
Cena Karla Čapka se uděluje od roku 1994 českým spisovatelům a pořadatelé s odkazem na zmíněného spisovatele vybírají vždy takového autora, který osobně i svým dílem "přispěl k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty, nebo aby byly ubráněny".
Prvními laureáty se stali výjimečně zahraniční autoři, Günter Grass a Philip Roth. V roce 1996 obdržel ocenění Arnošt Lustig a po něm Jiří Kratochvil, Josef Topol, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Jiří Stránský, Václav Havel a Ivan Klíma.