V běžných diskusích z očí do očí i v často až velkohubých prohlášeních na sociálních sítích leckdo prohlašuje, že českou hudební scénu nesleduje, že na ní není nic zajímavého, že je „sto let za opicema“ a podobná moudra.
Nic z toho ale už dávno není pravda, situace se mění průběžně rok za rokem, vesměs k dobrému, řada českých kapel a hudebníků pracuje vrcholně profesionálně a na minimálně evropské úrovni – a pokud nemají také evropské či světové výsledky ve smyslu svého dosahu, nemusí to být vůbec jejich vinou.
Každopádně se domácí scéna nemusí za nic stydět a na následujících příkladech si to můžeme doložit. Dlužno dodat, že výběr umělců a alb vydaných v roce 2023 je čistě osobním výběrem autora tohoto textu, neznamená to, že by nebyly stejně kvalitní i mnohé další nahrávky.
Kvalitní mainstream
Přestože na následujících řádcích bude převážně řeč o zástupcích takzvané alternativní scény, která v Česku žánrově i personálně doslova bují, byla by chyba přejít mlčením mimořádně kvalitní počiny alespoň některých z těch, kteří patří k obecně známým umělcům.
Už zkraje roku vydal novinku nazvanou XXIII zpěvák, instrumentalista a skladatel David Koller. Jeho album vzniklo netypickým způsobem jako shrnutí singlů, které vydával postupně předchozí dva roky, a ke každému také nechal natočit videoklip – dá se tedy říci, že album má vlastně i svoji kompletní videoverzi.
Kollerovi se podařilo soustředit hudebně nápadité písně se silnými texty, pod jejichž velkou částí je podepsán básník Jáchym Topol, a to byla pro českou rockovou hvězdu skutečně trefa do černého. Jakýmsi „bonusem“ pak bylo téměř celoroční turné s novým materiálem, které se vyznačovalo nejen vrcholnou profesionalitou Kollerovy kapely, ale také skvělým technickým pojetím a dokonalým zvukem koncertů.
Z českých dam výrazně zabodovala na podzim Anna K. s albem Údolí včel. Celé je pro ni složil, otextoval a zásadní měrou i natočil její dlouholetý umělecký i životní partner Tomáš Vartecký, který v písních pro zpěvačku odhaluje druhou tvář (tu první, jaksi zavedenější, známe z jeho kapely Kurtizány z 25. avenue, hrající tvrdý rock).
Zpěvačka Anna K.
Přestože Údolí včel reflektuje období, ve kterém se Anna K. i Vartecký museli popasovat s mnoha problémy osobními i zdravotními, výsledkem je nebývale pozitivní album, plné zcela uvěřitelných a značně osobních písní.
A do mainstreamu z určitého úhlu pohledu patří i skupina November 2nd – nebo by alespoň, nahlížena světovými standardy, patřit měla. Její eponymní novinka z podzimu 2023 přináší jak soudobou zvukovou a produkční vizi, tak vynikající písničkářské i instrumentalistické řemeslo, vycházející z klasického rocku. Sympatická nekompromisnost a cesta za svým, kterou November 2nd za svoji dlouholetou existenci udržují, přinesla vynikající výsledek, který je ve svém žánru bez problémů srovnatelný s čímkoli, co známe z odpovídajících stylových kruhů kdekoli na světě.
Ženy a Hvězdy
Na alternativní scéně jsme vloni zažili skutečně velmi silný atak ženských autorek a interpretek v jedné osobě. Už zjara se po dlouhých šestnácti letech vrátila na hudební scénu originální písničkářka a hráčka na akordeon Jana Vébrová. Ve spolupráci s výkvětem nadstylových spoluhráčů a ve skvělé produkci Ondřeje Ježka předestřela na albu Kameny ze dna osobitý nový repertoár vypovídající o sepětí s přírodou i o mezilidských vztazích, nahlížený skutečně solitérním viděním ženy žijící v odlehlém koutě republiky, ale rozhodně neodstřižené od praktického života „v civilizaci“.
Zcela jiný, avšak neméně působivý titul Lajla tov natočila jako svůj sólový debut Marie Puttnerová, zpěvačka skupin Jablkoň nebo Zvíře jménem Podzim. V produkci Brita Eddieho Stevense si se svými instrumentálními kolegy Martinem Novákem a Petrem Uvirou studiově pohrála s písněmi, které obehrávala na koncertech, a vytvořila z nich novou originální skládanku. Zcela zásadní složkou písní Marie Puttnerové jsou texty, nejen z vlastní dílny, ale také zhudebněné básně Vlastimila Třešňáka a Jana Zahradníčka.
Lídrem zmíněného Zvířete jménem Podzim, jež si momentálně vybírá pauzu, je Jakub König, známý také z dalšího svého projektu Kittchen. Všestranný český umělec natočil v produkci Petra Ostrouchova a Aid Kida první sólové album pod svým občanským jménem a nazval je Hvězdy. V době vydání krátce po prázdninách vzbudilo v domácích alternativních kruzích doslova senzaci – a právem. König si ze svých ostatních projektů „přinesl domů“ to nejlepší, osobité hudební postupy, vřelost, obrazotvornost. A zároveň zaujal kvalitami dosud skrývanými, jako jsou neznámé hlasové valéry, některé formální hudební postupy, ale i schopnost nadhledu a jemného vtipu v textech.
Je namístě zopakovat, že jmenovaná alba nejsou ani zdaleka všechna, která by stála při ohlížení za řeč. Nicméně právě tato patří k těm českým kulturním počinům, díky nimž si budeme rok 2023 pamatovat v pozitivním světle.
