Do Česka tedy přijíždí se svým pojízdným soulfunkovým cirkusem podruhé. Koncert je součástí turné nazvaného Seven Decades Of Funk World Tour. Sedm desetiletí odkazuje na Brownův věk a slovo funk si tu přivlastnil on sám - a zcela poprávu.
Přestože je další Brownovou přezdívkou „nejtvrději pracující muž v zábavním průmyslu“, jeho hudba a koneckonců ani osobní život nebyly nikdy pečlivě urovnané do komínků.
Zítřek může být snadný
Před dvěma lety v Praze zavzpomínal na Arethu Franklinovou i Raye Charlese. Přitom svou přítomností na pódiu nenechal nikoho na pochybách, že jeho mise letničního kazatele černošské hrdosti, hudebnosti a smyslnosti zdárně pokračuje a není jen výprodejem ostatků Brownovy významné minulosti.
Zpěvák popírající zákonitosti stárnutí v Praze na pódiu jistě znovu extaticky vykřikne „I feel good!“ a nevěřil by mu snad jen nejokoralejší cynik.
Jamese Browna možná zlobí nový chrup, který byl podle zpráv ze zákulisí důvodem, proč před pražským vystoupení neudělil audienci žádnému z českých novinářů, ovšem podle ohlasů v zahraničním tisku na jeho současné koncerty je živý a dostatečně energický.
Před čtyřmi roky vydal své prozatím poslední album nazvané The Next Step, obsahující singl nazvaný Killing is Out, School is In. Jak je patrné z názvu, praotec moderní afroamerické hudby tu z odstupu úctyhodného věku nabádá mladou generaci k tomu, aby na sobě tvrdě pracovala. „Chci říct mladým lidem: Může být těžké dojít ke vzdělání, ale když jej dosáhnete dnes, bude zítřek snadný. Pokud ničeho nedosáhnete, budoucnost bude těžká,“ zní patriarchovo poselství na jeho webových stránkách. Sám jde svou pracovitostí příkladem - kromě současného turné například připravil spolu s britskou zpěvačkou Annie Lennox duet Vengeance na její nové album Venus, které by mělo vyjít počátkem příštího roku.
James Brown (nar. 3. května 1933 v Jižní Karolíně) má totiž obdivuhodně pevný kořínek - možná proto, že ho před čtrnácti lety ve zprávách omylem prohlásili za mrtvého. Koncem 80. let si dokonce odkroutil tři roky v kriminále, kam nastoupil jako pětapadesátiletý, nedávno vítězně vybojoval zápas s rakovinou. Návštěvníky dnešního koncertu čeká skutečná hudební legenda, což je dnes v souvislosti s hudbou zbytečně nadužívané slovo, ale na Jamese Browna platí přesně. O kterém činném hudebníkovi platí, že svou hudební kariéru začal v roce Stalinovy smrti, byl jedním z odvážlivců, kteří si dovolili přenést extatičnost černošských bohoslužeb do koncertních sálů, a je jedním z mála, kteří si proto klidně mohou nárokovat patent na hudební svět soulu a funku?
Snad nejlepší přípravou na dnešní večer je poslech živého alba James Brown: Live At Apollo z roku 1963. Tvrdí se o něm často, že je nejlepší koncertní deskou v moderní populární hudbě vůbec.
„Pan Dynamit“, jak zní jedna z jeho přezdívek, tu podle hudebních historiků vlastně odstartoval 60. léta, skutečné sbližování černé a bílé Ameriky. Brownův přínos je srovnáván s významem Dylanovy role v občanském hnutí či první návštěvy Beatles v USA roku 1964. Je obdivuhodné, že i po půlstoletí je Brownova hudba stále relevantní jako jeden z originálů, který inspiroval nejen vlnu diskotékové hudby, ale i elektro-funku a hiphopu. A to i přesto, že zpěvák sám v 70. a 80. letech poněkud pohasl ve světle svých nástupců. Zdobil však svou přítomností filmové snímky Blues Brothers, Rocky IV, pro něž natočil úspěšnou skladbu Living In America, či seriál Miami Vice.
V Praze se James Brown má před koncertem setkat s osmi finalisty třetí řady Česko hledá Superstar. Společně s Brownem dnes vystoupí domácí funkeři Guločar a skupina Francois Pignon. Vstupenky od 690 Kč budou v prodeji i před začátkem vystoupení.
