„Pokud nevíte, co je to fantom opery, tak jsem to já,“ ozve se z televizní obrazovky na zdi hlas populárního ukrajinského zpěváka Andrije Kuzmenka, jenž za svého života vystupoval pod uměleckým jménem Kuzma Skrjabin. Načež obrazovka potemní a jiný umělec na pódiu pronese: „Kdo to řekl? Skrjabin, nebo kdo?“. „Vážně,“ dodá do smíchu publika. „Pojďme hrát, možná se znova objeví,“ poznamená.
„Pojďme!“ vykřikne kdosi z potemnělého improvizovaného sálu, načež se podzemními prostorami rozezní první tóny Skrjabinovy písně nazvané Lidé jsou jako lodě. Desítky lidí v publiku ztichnou, někteří sedící se jemně pohupují do rytmu nebo si natáčejí umělce na pódiu na mobily, aby je na závěr skladby odměnili potleskem. U jiné písničky později pár stojících diváků decentně tančí.
Všichni v sobotu přišli na poslední představení divadelní sezony v Chersonu, který přes osm měsíců okupovala ruská invazní vojska – než je loni na podzim vyhnala ukrajinská armáda. Rusové se stáhli na protější břeh řeky Dněpr a od té doby město ostřelují. Z oblastní metropole přicházejí pravidelně zprávy o mrtvých či zraněných. Část Chersonu nedávno navíc zaplavila voda z protržené Kachovské přehrady.
Poslední sobota patřila ve válkou těžce poznamenaném městě mezi spíše klidnější dny – přinejmenším nedlouho před divadelním představením Chersonem občas sice znělo dunění dělostřelecké palby, ale ta byla pravděpodobně odchozí, čili ukrajinská. Exploze ve městě během té doby slyšet nebyly, úřady o ostřelování nebo obětech v samotném Chersonu toho dne neinformovaly.
Chersonské hudební a činoherní divadlo Mykoly Kuliše tak mohlo relativně poklidně zakončit sezonu. „Připravili jsme si na to speciální představení písní zpěváka Andrije Kuzmenka – Skrjabina, který vystupoval i v našem divadle. Je to pro nás důležité představení,“ řekl v divadle jeho ředitel Knyha s odkazem na mnohými oblíbeného hudebníka, který v roce 2015 zahynul při dopravní nehodě.
Na představení nakonec přišlo kolem čtyřiceti až padesáti obyvatel města. Usadili se na připravené židle nebo křesla a zaplnili tak téměř celý improvizovaný sál, který divadelníci kvůli zuřícím bojům vytvořili v podzemí divadelní budovy.
„Před invazí jsme měli několik scén. Teď hrajeme kvůli bezpečnosti v bombovém krytu. Původně to byla kuřárna, v 90. letech jsme z ní udělali kavárnu. Chtěli jsme vytvořit divadelní kulturu, kdy diváci mohli přijít posedět už před představením nebo zůstat i po něm,“ popsal šéf chersonského divadla.
To podle něj před ruskou vojenskou agresí odehrálo na 40 představení měsíčně. Loni 23. února uspořádali premiéru imersivního představení nazvaného Věčnost v jednom dni, do kterého se mohli diváci aktivně zapojit. O den později do země vtrhla ruská vojska. „Z původních 250 pracovníků divadla zůstalo pod ruskou okupací 70 lidí, kteří nemohli odjet, 14 lidí s Rusy kolaborovalo. Ředitelem divadla se stal jeho strážný,“ popsal třiašedesátiletý Knyha, který chersonské divadlo vede už více než třicet let.
„Mně se hned odjet nepovedlo. Rusové mě zavřeli a nutili, abych byl součástí divadla. Utekl jsem po čtyřiceti dnech a se sedmi dalšími kolegy pak vytvořil soubor v Kyjevě. Připravili jsme představení o Chersonu a cestovali s ním po Ukrajině,“ vyprávěl před začátkem sobotního vystoupení Knyha. Do „svého“ divadla se vrátil 19. listopadu několik dní poté, co se Rusové z okupovaného území pod tlakem ukrajinské ofenzívy stáhli.
První představení po okupaci se v podzemních prostorách divadelníkům podařilo odehrát zhruba v polovině prosince, od té doby jich podle něj uspořádali už více než sto. „Nejsou to jen naše hry, ale i vystoupení jiných umělců z jiných měst. A byla to různá představení, nejen divadelní hry,“ líčil ředitel a dodal, že týdně mohli obyvatelé Chersonu shlédnout čtyři až pět vystoupení. Teď v divadle pracuje na 45 lidí. „Další fungují distančně, protože tady není bezpečno a žijí jinde. V principu ale pracuje 250 lidí. Snažíme se fungovat tak, abychom byli schopni zase rychle otevřít velkou scénu,“ vyprávěl Knyha.
Kulisy hlavního jeviště divadla ale v sobotu tvořily krabice s oblečením, jídlem, úhledně seřazené boty nebo lahve s pitnou vodou, mezi nimiž se namísto herců procházeli obyvatelé města.
„Pomáháme lidem, které postihly záplavy (kvůli zničení Kachovské přehrady). Pomoc poskytují lidé z Ukrajiny nebo třeba nevládní organizace,“ popsal Knyha. Samotní herci dostávají podle něj plat od státu. „Na nic jiného nemáme peníze. Před válkou jsem si vydělávali sami třeba na aparaturu, teď nám pomáhají lidé, neziskové organizace,“ popsal a tím, že okupační síly některé vybavení z divadla ukradly.
Představení v bombovém krytu přitom mohli diváci navštěvovat bezplatně. Ukončení divadelní sezony, s níž se divadlo loučilo také v pátek jiným vystoupením, podle Knyhy neznamená, že umělci teď nebudou pracovat. Část souboru se chystá v červenci na slovenský festival Pohoda, další budou vystupovat v Gruzii. „Od srpna budeme cestovat po Ukrajině s hrou o reálné zkušenosti obyvatel Chersonu, kteří se pokoušeli uprchnout z ruské okupace,“ popsal.
Co bude dál, si není zcela jist. Divadelníci podle něj měli obvykle v červenci přestávku a v srpnu zahajovali novou sezonu. „Teď bude vše záležet na ukrajinských ozbrojených silách. Bohužel v současné situaci nemůžeme (v Chersonu) plánovat více než týden dopředu,“ poznamenal. „Můj sen je, že v červenci přijdou nějaké dobré zprávy. Doufám, že se na začátku srpna budeme moci vrátit a připravit hru před ukrajinským dnem nezávislosti, který je 24. srpna,“ podotkl ředitel.
