Z přehlídky zaplněné obrovským počtem představení není pochopitelně v lidských silách stihnout všechno, moje pozornost se zaměřila především na činohru, kde je garantem výběru zdejší Klicperovo divadlo. Ve srovnání s loňskou prezentací zaujaly víc produkce domácí než ty zahraniční.
Klicperovo divadlo samotné předvedlo čtyři svoje inscenace z právě končící sezony a prezentovalo herecky vyrovnaný soubor, který v kvalitních představeních dokáže elektrizovat i již mnohaletými zkušenostmi poněkud okoralého diváka.
Prašinu podle kultovní Matochovy knihy pro děti jsem viděl již dříve, nejlepším ze zhlédnuté trojice bylo Tělo tajné agentky, autorská inscenace Tomáše Dianišky. Ten zatím drží přes vysokou frekvenci svých počinů laťku dost nahoře, hra opět znepokojivě ohledává naši nedávnou historii, podobně jako v jeho zatím nejlepším díle 294 statečných vychází z tragické domácí situace během heydrichiády.
