Lidovky.cz: V předmluvě citujete Stephena Kinga, který řekl, že „Fantasmagoriana určila první kroky literární hrůzy“. Čím je určila?
Fantasmagoriana je důležitou součástí světové literární historie, podobně jako jsou u nás klíčové hororové antologie Tichá hrůza (sestavená Tomášem Korbařem), Lupiči mrtvol (Jan Zábrana) nebo Básníci hrůzy (Emmerich A. Hruška). Původní německá verze vyšla v letech 1810 a 1811 pod názvem Gespensterbuch. Francouzský překlad neuvádí ani editora, ani autory, ovšem pro zvýšení váhy jej zaštiťuje citát z Horatia.
Zařazené texty pracují s dobově moderními vědeckými poznatky, například v souvislosti s galvanizací a mesmerismem, ale také ukazují, jak jednoduše se dá vytvořit zdání nadpřirozena, čímž ho demaskují. Titul Fantasmagoriana pak odkazuje k módním divadelním představením na téma vyvolávání duchů. Bylo to něco jako prvotní kinematografie, kdy nad hlavami diváků poletovali kostlivci, pracovalo se s laternou magikou, roztékajícím se voskem a kamerou obscurou...
