Pondělí 17. ledna 2022, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Film Argo: Když je nejhůř, volat Hollywood

Kultura

  7:00
Snímek Argo Bena Afflecka je solidně provedené vyobrazení jedné bizarní epizody historie Blízkého východu na sklonku 20. století. Je možné ho brát jako výlet v čase do doby, v níž koření události, jež dnes plní titulní strany.

Ben Affleck ve filmu Argo foto: Warner Bros

V listopadu 1979 obsadil dav demonstrujících islamistických studentů americkou ambasádu v Teheránu a zajal 52 diplomatů jako rukojmí. Propuštěni měli být výměnou za svrženého šáha Mohameda Rézu Páhlavího, který po revoluci uprchl do USA, jež byly patronem jeho režimu po několik desetiletí.

Pro americkou administrativu situace nenabízela pozitivní východisko – hodit šáha přes palubu si nemohla dovolit, protože by tak zásadně ohrozila důvěru u spojenců v jiných zemích. Propuštění rukojmí ale v Íránu, kde revoluce vyústila v ustavení teokratického režimu, nebyla schopná dosáhnout. Byla to rána pro prestiž Spojených států, kterou později ještě prohloubilo fiasko pokusu osvobodit rukojmí silou. Věznění diplomaté byli nakonec propuštěni po 444 dnech, potom co vyjednávání zprostředkovala alžírská vláda. Jejich úděl doma vyvolal vlnu solidarity i protiíránského sentimentu. Debakl v Íránu výrazně přispěl k prohře Jimmyho Cartera s Ronaldem Reaganem v prezidentských volbách 1980.

Film režírujícího herce Bena Afflecka Argo popisuje jednu epizodu té historie, která Americe přinesla drobné vítězství. Těsně před obsazením ambasády z ní uprchlo šest zaměstnanců. Po složitých peripetiích skončili v rezidenci kanadského velvyslance. CIA se ve spolupráci s kanadskými úřady podařilo dostat je z Íránu, pomohla přitom extravagantní krycí historka – odjeli na kanadské pasy jako členové filmového štábu, jenž v zemi obhlížel lokace pro natáčení sci-fi velkofilmu.

Kombinace žánrů

Plán, jenž vymyslel expert na „exfiltraci“ Tony Mendez, vyžadoval i spolupráci Hollywoodu. Aby legenda byla věrohodná, psalo se o filmovém projektu ve specializovaných magazínech, pořádaly se tiskové konference, fiktivní produkční společnost měla reálnou kancelář. Detaily operace byly dlouhou dobu utajovány, film vychází ze vzpomínek Tonyho Mendeze.

Affleckův film je zvláštní kombinace více žánrů. Na jednu stranu realisticky pojatý politický thriller, zároveň tzv. „caper movie“, příběh vydařeného kousku, podrazu – příkladem může být série Dannyho parťáků. Ve filmu se tak střídají nálady – na jedné straně dokumentárně pojaté sekvence z Teheránu (v titulkové sekvenci jsou ukazovány ikonické dobové fotografie událostí i způsob, jímž byly stejné situace předvedeny ve filmu – velké rozdíly v tom nejsou). Na druhé straně odlehčené pasáže z Hollywoodu, pojednané s ironií a mírnou nadsázkou. A pak ještě scény z ústředí CIA a dalších institucí –muži v oblecích rozebírají situaci u jednacích stolů, na chodbách úřadu, v telefonu...

Argo

USA, 2012
Režie: Ben Affleck
Premiéra 29. 11. 2012

Benovi Affleckovi se pozoruhodným způsobem podařil restart kariéry. Z vysmívaného herce se stal respektovaným režisérem a i jeho herectví přestalo být terčem ironických poznámek. Argo je jeho třetí celovečerní film, po temné krimi Gone Baby Gone (2007) a thrilleru Město (2010). Zároveň je to první Affleckův snímek, který se neodehrává v režisérově domovském Bostonu. Cit pro atmosféru místa přitom patřil mezi charakteristiky, jež režisérovy starší filmy povyšovaly nad hollywoodský standard. A Affleck ho projevuje i v Argu, kde Teherán „hraje“ Kanada. Ty nejlepší scény ve filmu se odehrávají v ulicích, při rekonstruování skutečných událostí – úvodní sekvence pádu ambasády je působivá ve své přehlednosti, která zároveň zprostředkuje emoci zmatku a nepřevídatelnosti, jež nastávají, když se někde zčistajasna pohnou dějiny. Podobného účinku Affleck a jeho spolupracovníci dosahují ve scénách smyšlených (falešný štáb na teheránském bazaru).

Příliš mnoho dějů na příliš mnoha místech

Režisér se musel vypořádat i s tím, že vyprávěný příběh nenabízí vlastně moc ve filmovém smyslu napínavých scén. Docela úspěšně s tím málem pracuje, občas si k realitě něco přimyslí – tam už všechno tak elegantně nevychází (scéna, v níž hrozící krizi na teheránském letišti odvrátí telefonát v Americe i honička po ranveji působí dost přitažené za vlasy).

Slabinou Arga je ale roztěkanost vyplývající z nutnosti ukazovat příliš mnoho dějů na příliš mnoha místech. Alan Arkin a John Goodman jsou v rolích hollywoodských spolupracovníků sice velmi šaramantní, jejich postavy by si ale zasloužily víc prostoru a nejsou v tom filmu zdaleka jediné.

Affleckův film tak trochu ztrácí dramatický tah, je to snímek, jejž je možné sledovat s mírným zájmem, ocenit realizaci i retro styl evokující thrillery 70. let. Strhne ale jen těžko. Jako připomínka jedné dosud jistým způsobem živé historie i doklad toho, jak přehnané jsou představy o všemocných a vševědoucích tajných službách, ale postačí.

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...