Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Film vs. realita: Spielbergův Lincoln je skutečnosti blíž než učebnice

Kultura

  11:00
Spielbergovo historické drama popisuje poslední týdny života Abrahama Lincolna. Prosazení 13. dodatku a konec vleklé občanské války. Podle profesora Josefa Jařaba z katedry amerikanistiky na Univerzitě Palackého je film věrný popisovaným událostem. Ctí tak svou knižní předlohu „Tým rivalů“, kterou napsala historička Doris Kearns Goodwinová.

Lincoln, režie Steven Spielberg foto: Bontonfilm

Knihu chválil i americký prezident Barrack Obama, pro něhož je Lincoln jedním z velkých politických vzorů. A to přesto, že o některé detaily Lincolnova života se američtí historici stále přou.

„My vnímáme Lincolna jako člověka, který zrušil otroctví v Americe. Jen tak, jedním podpisem,“ uvedl Jařab. Podle něj se filmu podařilo přiblížit se realitě víc než mnohým učebnicím. „Steven Spielberg nám dokazuje, že šlo o velice složitý proces. Zdůraznil to, co v učebnicích zaniká - události mezi lednem 1863 a 1865,“ popsal serveru Lidovky.cz Jařab.

Film vs. realita

Hledáme fakta ve filmech natočených podle skutečných události. V seriálu rozebereme tyto snímky:

Pochvaly se Spielberg dočkal především za vykreslení postavy samotného Lincolna. A nejen on. Daniel Day-Lewis si za své ztvárnění odnesl Oscara za mužský výkon v hlavní roli. Kromě ocenění si film vysloužil také jednu „legislativní poctu“. V Mississippi kvůli němu po 148 letech od konce občanské války formálně ratifikovali 13. dodatek. Bývalý otrokářský stát jej schválil už dříve, nikdy o tom však neinformoval národní archiv, ratifikace tudíž formálně byla neplatná. Ke změně došlo až díky námitkám jednoho z vědců, který zhlédnul film.

Lincolnův sen

Lincoln za svého života často mluvil o záhadném snu o lodi. Stejně jako ve filmu. Avšak Lincoln jej neinterpretoval jako sen o 13. dodatku, ale jako znamení vojenského vítězství. Svému tajemníkovi pro námořnictvo Gideonu Wellesovi se prý prezident svěřil, že podobný sen měl vždy, když se blížila velká bitva. Podle některých pramenů měl Lincoln stejný sen také noc předtím, než byl zavražděn.

Lincoln na začátku filmu velice podrobně vypráví příběh sedmdesátileté ženy z Illinois (jisté Melissy Goingsové), která zavraždila svého násilnického manžela. Lincoln ji poté nechal od soudu uprchnout. Ihned po premiéře filmu se právě kolem této příhody vyrojilo množství dohadů, zda je pravdivá. Tato příhoda je však vylíčena ve filmu přesně podle historických záznamů.

A pravdivý je také Lincolnův zvyk nosit napsané projevy v klobouku. Podle historických zápisů to Lincoln, alespoň v několika případech, skutečně udělal.

Ačkoliv film divákovi naznačuje, že to s prezidentovou sexualitou mohlo být všelijak, o tom, že by byl Lincoln homosexuál, neexistují žádné věrohodné důkazy. Podle historiků sice udržoval několik velice těsných přátelství s muži, v historických pramenech ale o romantickém vztahu není ani zmínka.

Marry Todd Lincoln

Ke konci filmu Lincolnova manželka pronese větu „každý si mě bude pamatovat, protože jsem byla blázen a zničila jsem tvé štěstí“. Právě o duševní zdraví Marry Todd Lincolnové se historici dodnes přou. Lékařské záznamy o jejím stavu však neexistují a dobová svědectví o případné psychické chorobě Marry Todd mlčí. Podle historiků mohla být Lincolnova žena labilní proto, že přišla o dva syny, a tak trpěla přehnanou úzkostí a návaly paniky.

13. dodatek

Lincoln mohl prosadit 13. dodatek díky práci lobbistů (a svého náměstka Williama Stewarda). Tak skutečnost alespoň prezentuje Spielberg. Ačkoli není historicky příliš zdokumentováno, jakým způsobem Lincolnovi nezbytné hlasy k prosazení dodatku obstarali, je velice pravděpodobné, že kongresmanům na oplátku slíbili pracovní místa. Ano, přesně tak jako ve filmu.

Den volby ve skutečnosti neprobíhal tak dramaticky, jak je ve filmu popisován. Scenárista, držitel Pulitzerovy ceny Tony Kushner, dosti významně pozměnil průběh klíčového hlasování o dodatku rušícím otroctví. Jak Kushner přiznal (až poté, co si stěžoval jistý connecticutský kongresman), nechal ve filmu hlasovat dva connecticutské zastupitele proti dodatku, byť ve skutečnosti hlasovali pro. Zároveň oběma kongresmanům změnil jména.

Podle scenáristy byl takový krok zcela legitimní. "Doufám, že nikoho nešokuje, že jsem si jako autor také vymyslel dialogy a dodal některé fiktivní postavy," prohlásil ironicky.

Ne každého svou odpovědí uspokojil. Komentátorka listu New York Times Maureen Dowdová apelovala na Spielberga, aby pro vydání na DVD příslušnou pasáž filmu upravil. Jinak prý film dokonale zmate studenty.

I podle vedoucího lektora scenáristiky na losangelské University of California Richarda Waltera zašli možná v tomto případě filmaři příliš daleko, má však pro ně pochopení. "Možná to šlo udělat nějak jinak. Ale popravdě řečeno, zase tak strašně důležité to není. Film je film. Pokud na něj někdo jde jako na hodinu dějepisu, tak se spletl," řekl Walter.

A ještě jedna drobnost. V době, kdy byl 13. dodatek schvalován, by jej tak nikdo nenazval. Tehdy o něm politici mluvili jako o „konstitučním dodatku“.

Thaddeus Stevens

Film věrně zachycuje nejen Stevensovu podobu, ale také jeho ostrý jazyk. Ačkoli by se zdálo, že si Kushner mnoho Stevensových výroků vymyslel, v historických pramenech lze dohledat například Stevensovu nadávku „slabá bando pokorných plazů“. Podobnou přitom ve filmu adresoval svým demokratickým rivalům.

Velké překvapení přichází ve chvíli, kdy Stevens skočí do postele se svou mulatskou pokojskou, což bylo podle tehdejších standardů horší, než kdyby šel za prostitutkou. Historici skutečně spekulují, že ona pokojská, vlastním jménem Lidia Hamilton Smith, skutečně byla Stevensovou milenkou, ale žádný důkaz neexistuje.

Robert Todd Lincoln

Marry Todd Lincolnová skutečně trvala na tom, aby Robert, Lincolnův starší syn, nevstupoval do armády a zůstal na škole. První dáma totiž do té doby ztratila již dva syny: Edwarda a Williama. Přesto se tak stalo. V roce 1865, ve kterém se film odehrává, Lincoln napsal generálu Grantovi. V dopise ho požádal, zda by Robert mohl být zařazen do Grantovy „vojenské rodiny s hodností“. Grant souhlasil.

Už jako voják byl Robert skutečně přítomen kapitulaci generála Roberta E. Leeho. Přesto i zde se Spielberg trochu od reality odchýlil. Leeova kapitulace podle historiků nebyla tak dramatická jako ve filmu. Robert o tom později vyprávěl novinářům v roce 1881. „Jak si nyní vzpomínám, byla to velice obyčejná transakce. Vypadalo to jako kdybychom prodávali dům, nebo tak něco,“ vzpomínal Lincoln mladší.

Atentát

Těžko říci, proč se Spielberg rozhodl diváky ochudit o úspěšný atentát ve Fordově divadle. Místo toho film zavedl do jiného divadla - Groverova, kam šel jeho nejmladší syn Tad se svým učitelem na představení Aladina. Dvanáctiletý chlapec se dověděl o smrti svého otce, když ředitel divadla přerušil hru, aby oznámil, že prezident byl zastřelen. I tato scéna mohla být podle historiků zřejmě pravdivá.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...