Jiří Hájíček: Dešťová hůl
Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“. Po předešlých literárních sondách obrácených do minulosti české vesnice nyní následuje román ze současnosti.
Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání, a postupně se zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami a nad ním se jako přízrak vznáší bláznivý venkovský aviatik z osmnáctého století. Ve zlomovém okamžiku vyráží Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje za to, aby se jednoho rána „nevzbudil jako někdo jinej“.
Tereza Boučková: Život je nádherný
Román Život je nádherný svým způsobem završuje volný a předem neplánovaný triptych jednoho příběhu: v Indiánském běhu se vše začíná, v Roku kohouta graduje a Život je nádherný ho uzavírá. Stejně jako Boučkové předešlé dílo, je i nový román autobiografický. Spisovatelka popisuje svůj každodenní život v době od Štědrého dne roku 2010 do 23. prosince roku 2011. Píše o svých nejbližších a jejich a svém zápasu s nemocí maminky, píše o odlidštěné úřednické mašinerii, se kterou se nemíní smířit, píše o svých synech, reflektuje literaturu, film a divadlo. Vymezuje se proti některým politickým figurám, komentuje činy okresních politiků stejně jako prezidenta země, naši současnost konfrontuje s časem disentu a tvoří tak pozoruhodnou kroniku naší doby.
Emil Hakl: Umina verze
Román Emila Hakla (Skutečná událost, Pravidla směšného chování, O rodičích a dětech) předjímá to, k čemu technověda směřuje již delší dobu – výrobu umělého člověka. Frankensteinovská touha lidstva je zde naplněna v ryze amatérských podmínkách. To však oběma hrdinům nebrání prožít intenzivní vztah založený na vzájemné příchylnosti, která časem přeroste v závislost, spikleneckém přátelství a sexu. Umina verze je román o lásce s téměř detektivní zápletkou, napsaný autorovým typicky úsporným a svižným stylem. Život je zázrak, ať vzniká jakkoli.
Ondřej Štindl: K hranici
Román Ondřeje Štindla K hranici sestává ze tří částí. Každá má jiného protagonistu a je zasazena do jiného historického údobí, přesto je leccos spojuje. Vlasovský voják Stěpan na konci druhé světové války, řidič náklaďáku Michal za tuhé normalizace a sanitář Ivan na sklonku komunistického režimu jsou outsideři, kteří se nedokážou konformovat s většinovou společností a ani po tom nijak zvlášť netouží. Po nějakou dobu se sice pokoušejí splynout s okolím, podřizují se neviděné, ale palčivě tušené „Hydře“, ale v určitou chvíli, také pod vlivem prožitku lásky, učiní osudové rozhodnutí a vzepřou se. Jejich životy se tím nenávratně promění, začnou směřovat k tragickému rozuzlení, nevyhnutelnému a drtivému, avšak nepopírajícímu možnost, že za touto „hranicí“ existuje ještě nějaká další naděje.
Eva Turnová: BE100F
Hutné minipovídky, hořkohumorné glosy k současnosti, texty nabité nejen ironií, ale hlavně sebeironií, sdělující často v pár větách více než patero novin od A do Zet. Výběr ze sloupků Evy Turnové, baskytaristky kapely The Plastic People of the Universe, má název Turnový háj - BE100F (best of). Sloupky byly pravidelně publikovány v časopisech Instinkt a Reflex a vycházely knižně pod názvem Turnový háj 1-4.
Pavel Ryška, Jan Šrámek: Pionýři a roboti
(Československá ilustrace 1950 - 1970)
Monografie badatelů v oblasti výtvarné kultury mapuje zlatou éru československé ilustrace, kdy po létech stalinistického socialistického realismu začaly do vizuální tvorby pronikat nejprogresivnější postupy. Vedle pérovek se znovu objevily koláže a kombinované techniky, které se z novin, časopisů a knih rozšířily do nejrůznějších propagačních prostředků i na televizní obrazovky. Plastické vize dokonalé budoucnosti, zrozené z popisných ilustrací budovatelských ideálů, ustoupily abstraktním kompozicím a montážím, často nasyceným ironickým humorem. V přehledně uspořádané knize se tak nesetkávají pouze titulní pionýři a roboti, ale i nejrůznější oblasti výtvarné tvorby – od ilustrací v dětských časopisech a diafilmů přes díla ovlivněná bruselským stylem i americkou karikaturou až po odvážná zobrazení hrůzy, smrti a erotiky v publikacích pro dospělé.
Zdeněk Svěrák a kol.: Půlstoletí s Cimrmanem
(Legendární divadlo z odvrácené strany)
Publikace vycházející při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář slavného českého divadelního souboru.
Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku. Čtenář se tak dozví, jak se přihodilo, že se Petr Brukner narodil ve dvou městech současně, čeho nejhoršího se dopustil Miloň Čepelka a jaký je největší herecký problém Miroslava Táborského.
Pro fanoušky Járy Cimrmana bude překvapením, že souborem prošla řada známých osobností jako Jiří Menzel, Jiří Stivín nebo Jaroslav Uhlíř, a že v tomto zdánlivě ryze mužském divadle nechybějí ani ženy. Součástí knihy je množství fotografií zachycujících herce v jejich výrazných rolích, ale většinou je objektiv namířen do zákulisí a odkrývá tak dění, které zůstává publiku utajeno.
Svazek obsahuje DVD se záznamy raritních vystoupení.
Radim Kopáč, ilustrace Vendula Chalánková: Dnes dítě
Nakladatelství Meander vydává experimentální knihu Dnes dítě. Každý den jedna věta dítěte. Filozofická úvaha, komika na hraně absurdity a naivity – záznam ze začínajícího života. Co den, to zápis zaznamenaný Radimem Kopáčem. Minimalistické ztvárnění situace a pocta dosud čistému vidění světa, obdiv k jedinečné dětské imaginaci, poupátka a zárodky řeči, která se teprve pozvolna klube na světlo. Vybrané věty rozvinula do podoby komiksového stripu jedna z nejoriginálnějších českých výtvarnic dneška, Vendula Chalánková.
„Zapisoval jsem výroky svého staršího syna 365 dní v roce. Samozřejmě o tom věděl a začal brzy přihrávat („To si zapiš, tatínku“). Zápisky pak dostala na stůl Vendula Chalánková. Vybrala si přes dvacet výroků a rozvinula je do komiksových stripů,“ přiblížil autor/otec Radim Kopáč vznik knížky, která může být první v řadě, otevřít dveře.
Kniha vychází za podpory Ministerstva kultury České republiky a přispěvatelů na Hithitu.
PRO DĚTI A MLÁDEŽ
František Kalenda, ilustrace Renata Fučíková: Pes, kocour a sirotek
Dobrodružný román mladého talentovaného autora poutavě ilustruje stanovisko historiků, že „temný“ středověk nebyl zdaleka černo-bílý, a našel si za tím účelem pozoruhodného vypravěče. Na cestě přes Olomouc, Prešpurk a po řece Dunaji až k tehdejšímu pupku světa u Bosporu čtenáři od 10 let poznají, jak se lidé v polovině dvanáctého století živili, z čeho se těšili a jak hřešili, čeho se báli, proč se káli a jaké je ovládaly předsudky. Román doprovází mimořádně zdařilé ilustrace Renáty Fučíkové.
Petr Stančík, ilustrace: Lucie Dvořáková: Jezevec Chrujda našel velkou lásečku
Pokračování příběhů o jezevci Chrujdovi z lesa Habřince. Chrujda je zvídavý a kamarádský stavitel podzemních chodeb a nor, který se ve svém novém příběhu osudově zamiluje. Jenomže není sám, kdo by rád krásnou Aničku získal, a tak musí Chrujda o svou lásku bojovat s protřelým tchořem Smradolfem.
Oba hrdinové se ocitnou v tajemné jeskyni plné nebezpečných tvorů, kteří usilují o jejich život. Odvážný Chrujda nad svým sokem zvítězí ne silou, ale statečností a vynalézavostí – a tím Aničku konečně přesvědčí, že on je ten pravý. Vtipné ilustrace nejrůznějších tvorů v lese i na louce vytvořila výtvarnice Lucie Dvořáková.