LN: Koncem listopadu jste v kulturním týdeníku A2 napsala, že se o Literárním centru jednalo na ministerstvu již v roce 2010. Proč se na ně čekalo tak dlouho
Já jsem tehdy ještě nebyla na ministerstvu, ale vím, že se tenkrát mluvilo o literárním domě, který měl být zaměřen hlavně na rezidenční pobyty. Uvažovalo se o tom, že ho bude spravovat Moravské zemské muzeum v Brně, tehdejší ředitel o to měl zájem. Bohužel tenkrát na ministerstvu nebyla ekonomická ani politická vůle, aby se tenhle projekt uskutečnil.
LN: Jaký byl tedy další vývoj?
Před rokem a půl jsem nastoupila na sekci živého umění na ministerstvo kultury. Před prázdninami 2015 se konal sjezd nově vzniklé Asociace spisovatelů, kde zaznělo, že by rádi, aby ministerstvo kultury iniciovalo vznik literárního domu nebo centra. V té době jsme projekt Literárního centra měli začleněn ve své kulturní politice. Takže se tyto aktivity propojily a vznikla pracovní skupina, kde byli zástupci Asociace spisovatelů, Institutu umění v Praze, Moravské zemské knihovny v Brně (MZK) a dalších organizací. Do konce roku 2015 jsme vypracovali pracovní náplň Literárního centra a předložili jsme ji ministrovi kultury, který rozhodl, že centrum bude fungovat v rámci některé z příspěvkových organizací našeho ministerstva. Daniel Herman se pak rozhodoval mezi Institutem umění a MZK, nakonec z toho vykrystalizovalo, že to vhodnější řešení je MZK.
KATEŘINA KALISTOVÁ (* 1975)Vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze. Pracovala pro zlínský filmový festival, v letech 2006–2007 byla náměstkyní ministra kultury, v letech 2009–2014 předsedkyní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a od roku 2014 je opět náměstkyní ministra kultury. |
LN: Institut umění má ale mnohem víc zkušeností s organizováním aktivit pro spisovatele, které propaguje v zahraničí. Od roku 2007 pro ně dělá rezidenční pobyty. Každý rok je to deset autorů, kteří jedou do zahraničí. To knihovna přece nikdy nedělala.
Teď to ale bude dělat. MZK už dva roky koordinuje prezentaci našich spisovatelů na čtyřech zásadních knižních veletrzích (Londýn, Lipsko, Boloňa a Frankfurt). Kromě toho pořádá akci Jižní Morava čte, mají vědecké granty, ten živý literární provoz tam funguje. Institut umění dělá Cenu Susanny Roth pro začínající bohemisty, MZK organizuje cenu pro bohemisty Premia Bohemica. Ministerstvo kultury každý rok vysílá zhruba 40 spisovatelů do zahraničí, často ve spolupráci s Českými centry. Věřím, že to zvládne obstarat i nové Literární centrum.
LN: Když je tedy MZK tak úspěšná, proč Literární centrum nebude v Brně, ale v Praze?
Domníváme se, že by mělo být v Praze, která je centrem nakladatelského provozu. Některou svoji činnost však bude vyvíjet iv Brně, ta tradice tam samozřejmě neskončí. Zahraniční agenti či nakladatelé budou chtít jezdit spíše do Prahy.
LN: Koncem listopadu jste rozeslali tiskovou zprávu s informací, že 1. ledna 2017 zahájí Literární centrum provoz, ale není jasné, kde.
Hledáme vhodné prostory, jednáme v rámci příspěvkových organizací v Praze, zatím bližší informace neřeknu, ale určitě budou mít od ledna kde sedět.
LN: Je už začátek prosince. Jak to chcete stihnout?
To jsou dotazy na ředitele Moravské zemské knihovny. Nechci říct, že tím to pro nás končí, ale já ani nemůžu zasahovat do jeho kompetencí. My chceme iniciovat vznik centra, ale samotný provoz je pak na knihovně, potažmo vedoucím centra.
LN: Zároveň MZK vyhlásila konkurz na vedoucího Literárního centra, s uzávěrkou 12. prosince. Kdy budou známy výsledky?
19. prosince.
LN: Kdo toho vedoucího vybere?
Komise, jejíž složení se zveřejní až po vyhlášení výsledků. Já jsem do komise pozvaná, stejně tak lidé z literárního provozu. Vznikne také rada Literárního centra, která bude spolurozhodovat o jeho činnosti. V prvních měsících bude pracovat na koncepci centra, předběžně jsme domluveni, že ji dokončí do června 2017.
LN: Literární centrum se připravovalo roky, a teď se honem hledá místo, honem hledá vedoucí, aby se vše stihlo k 1. lednu. Proč?
Protože začínat od poloviny roku nebo čtvrtiny roku není zrovna ideální, to by vám řekla naše ekonomická sekce, všechna systemizovaná místa, rozpočty je lepší dělat na rok. Místo pro centrum se hledá asi půl roku, nahonem to rozhodně není. Pan ministr v listopadu změnil zřizovací listinu MZK, začlenil do ní sekci Literárního centra a pak se ještě řešily další formální náležitosti. Pan ředitel MZK nemohl vyhlašovat konkurz dřív, než byla podepsaná zřizovací listina.
LN: Co budou hlavní úkoly Literárního centra?
Důležité je, aby se co nejrychleji etablovalo v cizině. Centrum převezme agendu prezentace našich spisovatelů na knižních veletrzích v zahraničí. Poslední dobou roste v zahraničí zájem o českou literaturu, nejen o klasiku typu Švejk nebo Havel, ale také o současnou literaturu. Brzy jedu do Lipska, kde mám schůzku se zástupci veletrhu o podobě naší účasti jako hlavního hosta v roce 2019. Ozývají se nám iz dalších veletrhů, jednáme s Pekingem, což je největší knižní veletrh na asijském kontinentu. Nejzásadnější je samozřejmě veletrh ve Frankfurtu, ale být hlavní zemí tam je pro nás zatím příliš velké sousto. Také se zvyšuje zájem o překlady knih českých spisovatelů.
LN: Které země o ně mají zájem?
Soudě podle žádostí o podporu překladu je hodně aktivní Polsko. Nedávno jsem v Praze jednala s delegací největších nakladatelů z Číny, měli zájem o českou literaturu. Kundera je tam povinná školní literatura, ale současné autory neznají. Zájem roste i naUkrajině, v jižní Evropě či španělsky mluvících zemích. Hodně nám pomáhají Česká centra.
LN: Problém je taky v tom, že v Česku téměř nejsou literární agenti, kteří by nabízeli naše autory do zahraničí.
Těch literárních agentů mnoho není, ale Literární centrum má v náplni práce, že se bude této agenturní činnosti věnovat.
LN: Takže kdyby se ozvalo několik desítek autorů, centrum je bude zastupovat v zahraničí?
Ano, s tím se počítá. Mimochodem, nám už se podařilo prosadit na minulém ročníku veletrhu v Lipsku. Každý rok se vybere deset spisovatelů z celé Evropy na krátkou prezentaci. My jsme tam měli Petra Stančíka, kterému se to podařilo, ale věřte mi, že to není zrovna snadné. Spisovatel musí mít nejen dobrou znalost angličtiny nebo němčiny, ale musí umět zaujmout.
