Ukázali, že jde být zároveň „velký a úspěšný“ a zůstat přitom „při zemi a v pohodě“. R. E. M. stárnou, ale s grácií. Jejich největší úspěchy jim už nikdo nevezme, stejně jako schopnost udělat z tzv. alternativního rocku vkusnou záležitost pro stadiony.
S existencí kapely se nevážou žádné laciné skandály, nenajdete je na stránkách bulváru, hudba pro ně stojí na prvním místě. Dokonce i přiznání frontmana, zpěváka a textaře R. E. M. Mikea Stipea v roce 2001, že je gay, přešla většina médií s klidem, a album Reveal, které vyšlo jen den před Stipeovým „coming outem“, si vedlo stejně jako předchozí desky.
Ani potenciál hitů All the Way to Reno (You’re Gonna Be a Star) nebo Imitation of Life se nijak nezměnil. Zkrátka: R. E. M. vydali „další desku s dalšími hity“. A Stipe je gay. Nuda. Nic se nezměnilo.
Krátké a zapamatovatelné
R. E. M. se dali dohromady na počátku 80. let v malém městě Athens ve státě Georgia. Jméno si - tehdy čtveřice - Michael Stipe, Peter Buck, Mike Mills a Bill Berry, zvolila údajně tak, že zpěvák zapíchl prst do slovníku.
REM spánek, charakterizovaný rychlými pohyby očních víček, je fáze, kdy se regenerují buňky mozku. „Pro nás to nemá žádný význam, chtěli jsme krátké, zapamatovatelné a přitom zvláštní jméno, ze kterého by se přitom nedalo poznat, co za kapelu se za ním skrývá,“ tvrdí dnes Mike Mills.
Poprvé zavítali do nahrávacího studia v roce 1981, aby natočili singl Radio Free Europe, a už první velká deska Murmur (1983) slavila úspěchy: deník New York Times o ní napsal, že „jejich zvuk bude za deset let stejně neotřelý jako dnes“, a časopis Rolling Stone jej označil rovnou za album roku.
Naučit se běhat jinak
Kvalitní nahrávky, nepřetržité koncertování - R. E. M. si svou kariéru budovali rychle a jakoby náhodou. Vizionářská, experimentální deska New Adventures in Hi-Fi (1996) je dodnes jedno z jejich nejlepších a kupodivu i komerčně nejúspěšnějších alb. A přestože se může zdát, že s posledními léty na deskách trochu ztrácí dech (a nápady), na koncertech předvádějí vyrovnaný, sebevědomý výkon.
R. E. M. se podíleli i na soundtracku k filmu Miloše Formana Muž na Měsíci o Andy Kaufmanovi. Snímek byl pojmenován po písni z alba Automatic for the People.
Kapela funguje s jedinou změnou v obsazení bezmála tři dekády. Před nahráváním alba Up (1998) odešel bubeník Bill Berry, který se chtěl věnovat rodině a své farmě. Stipe přiznal, že se kapela bez Berryho změní.
„Vzniká otázka, zda jsme stále R. E. M. Myslím, že pes se třema nohama je taky pes. Jen se musí naučit jinak běhat.“ Od roku 2004 s trojicí hraje bubeník Bill Rieflin, bývalý člen industriálních Ministry. Naučili se běhat jinak a Rieflin znamená další zrychlení.
S existencí kapely se nevážou žádné laciné skandály, nenajdete je na stránkách bulváru, hudba pro ně stojí na prvním místě. Dokonce i přiznání frontmana, zpěváka a textaře R. E. M. Mikea Stipea v roce 2001, že je gay, přešla většina médií s klidem, a album Reveal, které vyšlo jen den před Stipeovým „coming outem“, si vedlo stejně jako předchozí desky.
Ani potenciál hitů All the Way to Reno (You’re Gonna Be a Star) nebo Imitation of Life se nijak nezměnil. Zkrátka: R. E. M. vydali „další desku s dalšími hity“. A Stipe je gay. Nuda. Nic se nezměnilo.
Krátké a zapamatovatelné
R. E. M. se dali dohromady na počátku 80. let v malém městě Athens ve státě Georgia. Jméno si - tehdy čtveřice - Michael Stipe, Peter Buck, Mike Mills a Bill Berry, zvolila údajně tak, že zpěvák zapíchl prst do slovníku.
REM spánek, charakterizovaný rychlými pohyby očních víček, je fáze, kdy se regenerují buňky mozku. „Pro nás to nemá žádný význam, chtěli jsme krátké, zapamatovatelné a přitom zvláštní jméno, ze kterého by se přitom nedalo poznat, co za kapelu se za ním skrývá,“ tvrdí dnes Mike Mills.
Poprvé zavítali do nahrávacího studia v roce 1981, aby natočili singl Radio Free Europe, a už první velká deska Murmur (1983) slavila úspěchy: deník New York Times o ní napsal, že „jejich zvuk bude za deset let stejně neotřelý jako dnes“, a časopis Rolling Stone jej označil rovnou za album roku.
Naučit se běhat jinak
Kvalitní nahrávky, nepřetržité koncertování - R. E. M. si svou kariéru budovali rychle a jakoby náhodou. Vizionářská, experimentální deska New Adventures in Hi-Fi (1996) je dodnes jedno z jejich nejlepších a kupodivu i komerčně nejúspěšnějších alb. A přestože se může zdát, že s posledními léty na deskách trochu ztrácí dech (a nápady), na koncertech předvádějí vyrovnaný, sebevědomý výkon.
R. E. M. se podíleli i na soundtracku k filmu Miloše Formana Muž na Měsíci o Andy Kaufmanovi. Snímek byl pojmenován po písni z alba Automatic for the People.
Kapela funguje s jedinou změnou v obsazení bezmála tři dekády. Před nahráváním alba Up (1998) odešel bubeník Bill Berry, který se chtěl věnovat rodině a své farmě. Stipe přiznal, že se kapela bez Berryho změní.
„Vzniká otázka, zda jsme stále R. E. M. Myslím, že pes se třema nohama je taky pes. Jen se musí naučit jinak běhat.“ Od roku 2004 s trojicí hraje bubeník Bill Rieflin, bývalý člen industriálních Ministry. Naučili se běhat jinak a Rieflin znamená další zrychlení.
