Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

I záhada může nudit

Kultura

  12:53
PRAHA - V úvodu knihy Jiří Pehe popisuje „příběh románu“ Na okraji zmizelého, který začal psát v roce 1982 v New Yorku nedlouho poté, co uprchl z Československa, a dokončil jej v roce 1985. Následně se chtěl ucházet o vydání románu v některém z exilových nakladatelství, avšak rukopis „záhadně zmizel“.

Jiří Pehe (uprostřed) na snímku z roku 2002 foto: Pavel Wellner, Lidové noviny

Znovu se objevil až v minulém roce, kdy se autor za „dramatických osobních okolností“ stěhoval z jedné části Prahy do jiné: „I kvůli jeho zvláštnímu osudu jsem se ho rozhodl vydat v podobě, v jaké byl napsán před více než dvaceti lety, tehdy ještě ani ne třicetiletým autorem“.

Je to taky moje vina
Vypravěčem románu Na okraji zmizelého je starý profesor filozofie žijící v New Yorku. Jeho kořeny však vězí v Československu, konkrétně v Praze, odkud v roce 1948 jako „buržoazní filozof“ na poslední chvíli utekl před komunistickými „čističi“ do Ameriky přes západní Německo.

Profesorův přítel Jan Horák, komunista a Žid, se však rozhodl zůstat, přestože už tehdy viděl, že teorie se od praxe značně liší i v případě komunistických ideálů: „,Neuteču, tohle všechno je taky moje vina.‘ Pomyslel jsem si, že i moje. Ještě jednou jsem ho zkusil nalomit. ,Mýlíš se, jestli si myslíš, že něco změníš. Tamti,‘ ukázal jsem stejně jako Jan k východu, ,ti to nikdy neodpustí.‘“ V 50. letech byl Jan odsouzen v jednom z vykonstruovaných procesů, za rok zemřel, ještě předtím podlehla rakovině jeho manželka. Josef, jejich syn a druhá hlavní postava románu, tak vyrostl v dětském domově.

Skrze postavu Josefa Horáka pak autor může zkompletovat popis politických událostí v Československu, které následovaly po roce 1948, tedy po profesorově odchodu: rok 1968, normalizace, neoficiální kultura a také Josefův útěk z Jugoslávie do Itálie a poté do New Yorku. Tam se setkává s profesorem, ale ne nadlouho, neboť „záhadně zmizí“.

Unesen StB, nebo mafií?
Právě profesor po Josefovi začíná pátrat, najednou je osobou syna svého dávného přítele silně přitahován. Jde po Josefových stopách a pročítá jeho nalezené zápisky, kvůli čemuž dokonce zanedbává svou pedagogickou činnost, a postupně dochází k dvěma hypotézám. Buďto byl Josef kvůli svému vystoupení na Svobodné Evropě unesen StB zpět do Československa, anebo si s ním vyřídila účty newyorská mafie, proti níž jako náhodný svědek svědčil u soudu.

Postupně se v románu dočítáme také o vedlejších postavách románu - o ženách, a to jak v Josefově exulantské etapě života, tak o těch, s nimiž spojil na čas svůj život profesor. Odhalen je také příběh Josefova manželství v Československu, které skončilo tragickou smrtí ženy. Ten vyčte profesor rovněž z Josefových zápisků.

V závěru románu si profesor uvědomuje, že jeho obrazu o Josefovi do úplnosti chybí to, aby se vydal do Prahy, za lidmi, kteří jej znali: „Vím, proč se nemohu pro tu cestu rozhodnout.

Bojím se, že bych nepotkal Josefa, ale sám sebe z doby, kdy jsem ještě žil. Kohosi, koho už neznám a nepoznávám. Vždyť můj život mezi odchodem z Prahy a okamžikem, kdy jsem zjistil, že zmizel, se podobá předlouhému spánku.“

Román je nesen „krimi“ zápletkou. Nejen proto, ale i určitou „rozostřeností“ a americkým prostředím připomene poválečné prózy Egona Hostovského. Navíc je Na okraji zmizelého „poznamenáno“ tím, že jeho vypravěčem je profesor filozofie, jenž i s lékařem debatuje o Brochových Náměsíčnících. Což jistě ještě nijak nenabourává věrohodnost románu, nanejvýš jeho atraktivitu.

Hodnocení LN: * *

Jiří Pehe:
Na okraji zmizelého
Prostor, Praha 2006, 312 stran

Vyčítat Jiřímu Pehemu to, že hrdinové románu sjíždějí dnes již notně ošoupanou dějinnou skluzavku 20. století ve střední Evropě, také nelze, když víme, že vznikl již před dvaceti lety. A mít mu za zlé, že si jako politolog dovolil míchat se do literatury, je rovněž nesmysl - každý před tím, než něco napsal, byl něčím jiným, a počet vydaných knih nedává ještě žádné oprávnění.

Román Jiřího Peheho je daleko spíše důkazem toho, že autorova inteligence a schopnost písemného vyjádření vzhledem k literárnímu umění vůbec nic neznamená. Ale vlastně se nic neděje, je zcela normální, že jsou publikována i taková díla: aby vycházely dobré knihy, musí přece vycházet i ty dobré daleko méně.

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat