Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Přímočaré a posluchačsky vděčné. Entering Heaven Alive je nejpřemýšlivější album Jacka Whitea

Mezi dvěma alby si Jack White letos stihl užít také evropské turné, v jehož rámci zahrál i v Praze foto: Profimedia

Už druhé album v tomto roce vydal Jack White, jedna z nejvlivnějších hudebních osobností nového tisíciletí.
  10:00

Jack White v loňském roce oznámil, že v roce 2022 vydá hned dvě alba. Jak slíbil, tak udělal. Začátkem dubna to byla zdivočelá deska Fear Of The Dawn, nyní s odstupem plus minus tří měsíců je tady Entering Heaven Alive, album, které na to první duchovně jasně navazuje, zároveň je ale i jeho opakem. A mezitím si stačil střihnout koncert v Praze, první po osmi letech.

White není člověk, který by vyprodával stadiony a boural rekordy na streamovacích službách. Má ale nepřehlédnutelný podíl na tom, že se z komba kytara – bicí stala na přelomu milénia módní záležitost. Vdechl nový život garážovému rocku. Pro spoustu lidí je moderním kytarovým hrdinou. Se svým vydavatelstvím Third Man Records se přičinil o to, že se poslech hudby z vinylových desek opět vrátil na výsluní. Spojuje v sobě výborného muzikanta, schopného manažera i nerda, který sbírá kytary a skladby The Beatles s přehledem poznává na základě sekundového úryvku.

Fear of the Dawn a Entering Heaven Alive jsou jako zlé a hodné dvojče. A White vypustil do světa napřed to divočejší, to zlé. V dubnu vydané album Fear of the Dawn má přesně onen nádech Whiteova podivínství. Je nervózní, přeskakuje od nápadu k nápadu, White na něm staví na zašpiněném, mnohokrát zefektovaném kytarovém zvuku. Výsledkem je kaleidoskopický obraz nápadů, zvuků, melodií i samplů, který ale obdivuhodně drží pohromadě. O to více potom vynikne, jak moc je Entering Heaven Alive jiné.

Pokud byl White na dubnové desce za geniálního šílence, tady se mění v klidného a srovnaného milovníka žánrů, pro které se vžil zastřešující pojem americana a jež tepou v jádru veškeré jeho muziky. Zní tu tak ozvěny blues, je tu hodně až folkového písničkářství, náznaky country i ozvěny jazzu ze zakouřených newyorských barů kdesi nad ránem. Album je převážně akustické, jen příležitostně zvuk okoření elektrická kytara. Krásnou ukázkou toho, jak White pracuje a převrací naruby nálady a předchozí nahrávky, je jeho závěr. Tam se totiž vrací úvodní píseň Fear of the Dawn s názvem Taking Me Back.

Tam postavená na naštvaných kytarách, tady převedená do swingující country se sekaně deklamujícím Whitem a housličkami. A když se na úplném konci vynoří naopak první zkreslený riff z „elektrifikované“ verze, je to pomyslné uzavření kruhu par excellence. Ačkoliv opačný přechod, tedy mezi závěrem Fear a úvodem Entering není tak bezešvý, i tak jedna z desek přirozeně vyplývá z té druhé a naopak.

JACK WHITE:

ENTERING HEAVEN ALIVE

vyd. Third Man Records 2022

Entering Heaven Alive je nejpřemýšlivější album Jacka Whitea. A také to nejvíce přímočaré. Přináší kolekci posluchačsky vděčných, nikoliv však podbízivých skladeb. Není tu ten dosti charakteristický Whiteův afekt, který se s ním táhne už od mnohých skladeb jeho prvního velkého projektu The White Stripes. Jako by Jack White „zapomněl“ onu nervozitu a těkavé hledání toho správného zvuku a nálady, která na jeho deskách byla v různé míře přítomná v podstatě vždycky. Tady nikoliv.

White naplno odhaluje svou písničkářskou tvář. „Pokud zítra zemřu / najdeš ve svém srdci místo na zpěv? / Pokud bude moje matka plakat / Pomůžeš jí?“ ptá se v existenciální If I Die Tomorrow. Ostatně, otázek klade White v textech spoustu – a odpovědí nabízí jen málo. Ale tak už to u písničkářského přemýšlení bývá. Je tu litanie o sobecké lásce, monolog desperáta, který prosí, aby Bůh neodhalil blízkým jeho hříchy, je tu samota. Témata klasická, forma prověřená, klid. Na věčně hledajícího kreativního muzikanta, kterým Jack White je, překvapivý krok, který ale není odrazem nedostatku invence.

Nálady i přístup se změnily, přesto jádro, tedy Whiteovo svěží muzikantství, zůstává stejné – a stejně nosné. Vydání dvou (a více) alb krátce po sobě obecně vzato nevěstí nic dobrého. Podobných případů najdeme v hudebních dějinách vícero. Tohle není takový případ, White tu uzavírá předem daný koncept, dodává druhou kapitolu pomyslného příběhu. Už Fear of the Dawn má podle recenzí naběhnuto na jednu z desek roku, byť jednoduše přístupné album pro každého to v žádném případě není. Stejně, a pro moje ucho dokonce s ještě větší šancí, je na tom i Entering Heaven Alive.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!