Londýnský rodák měl raketový start. Ale nepotřeboval k němu žádné nové technologie. V roce 2008 nahrál písničku Wayfaring Stranger. Bez jediného nástroje, bez efektů. Jen tak "a cappella" si prostě vymyslel a nazpíval silnou bluesovou ódu a už se jen díval. Zremixoval ji rezervovaný dubstepový producent Burial, který jediný umí londýnské reálie překreslovat do apokalyptických omalovánek. S Woonem od té chvíle musel každý počítat.
Tahle epizoda se navíc promítla i do současné Woonovy hudební tváře. Zatímco dříve pro něj byl hlavní hlas a kytara, Burial jej naučil vnímat i postdubstepové hudební platformy. To se ostatně podepsalo i na debutové desce Mirrorwriting, kterou Jamie vydal letos v dubnu. I když tempo udávají jemné laptopové konstrukce, to hlavní - náladu každé skladby - ovlivňuje lidský faktor. Kytarové akordy a především dlouhé vokálové pasáže nasáklé těžkým soulovém odérem.
Takže i když nejde o jednoduchou elektroniku hranou jen ze softwaru z laptopu (možná právě díky tomu), má hudba mladého Londýňana vysoký taneční potenciál. Protože doby, kdy k dobré párty stačil jen DJ se dvěma gramofony nebo producent zahleděný do monitoru notebooku, jsou pryč. Tohle je živá hudba v tom nejčerstvějším smyslu slova.
Jamie Woon vystoupí v pátek 18. listopadu na pokračování noci Education v prostoru pražské Meet Factory. Doplní jej česká kapela Fiordmoss a zamyšlený slovenský projekt Teapot.
