Lidovky.cz: Galerie je vůbec prvním výstavním prostorem v hlavním městě zaměřeným výhradně na tvorbu autorů, kteří se z různých důvodů nemohou nebo nechtějí vřadit do běžného výtvarného provozu. Kdo za myšlenkou galerii zřídit stojí?
Galerii si vysnil Vladimír Drábek, který už před deseti lety na Letné založil Ateliér radostné tvorby pro rozvíjení talentu umělců s různými druhy zdravotního znevýhodnění. Vlastní výstavní prostor v Praze považoval za další, logicky navazující krok. Mně se poměrně úspěšně dařilo několik let Vladimíra od té myšlenky zrazovat, protože jsem už kurátorem galerie kdysi byl a věděl jsem, kolik sil a peněz taková věc stojí.
Ale nakonec na mě vyzrál, protože mi ukázal prostor ve středu města, kterému nešlo odolat. K pronájmu nám ho velkoryse nabídla paní farářka Emanuela Blažková z Církve československé husitské, a to na základě předchozí spolupráce s Ateliérem radostné tvorby. Dobře odhadla, že bývalá plynová stanice, která od padesátých letech stojí na pozemku kostela, může svou industriální neuhlazeností souznít s tím, čemu se říká „umění v surovém stavu“, tedy art brut.
Lidovky.cz: Tvorbou art brut – někdy se užívá i termín „outsider art“ – se zabýváte už od konce devadesátých let. Čím vás přitahuje, fascinuje, dráždí?
