Jake Paltrow si pro svůj autorský debut vybral slibné téma oscilující na hraně reality a snu. Frustrovaný hrdina Hezkých snů Gary (Martin Freeman) utíká do postele a do snů, v nichž se nemusí zabývat svou dávno zašlou kariérou a stagnujícím manželstvím.
Ve snech ho obletuje půvabná Anna (Penelope Cruzová) a neexistují problémy – snad krom těch, jak sen udržet nebo se do něj znovu ponořit. Ale i tomu se dá pomoci, konkrétní recept Garymu nabídne nekonformní specialista na lucidní snění Mel (Danny DeVito). Trvá to necelých devadesát minut, než Gary pochopí, že to, co potřebuje ovládnout, nejsou jeho sny, ale skutečný život.
K pointě jasné od samého začátku směřuje snímek pozvolna, v nijak překotném tempu a prostřednictvím humoru spíše zastřeného než prvoplánového. Paltrow jako by svůj film držel na velmi krátkém vodítku a záměrně mu nedovolil divočeji se rozběhnout.
Tomu odpovídá i výběr představitele hlavního hrdiny – Martin Freeman (Stopařův průvodce po Galaxii nebo seriál Kancl) funguje jako ztělesnění toho nejprůměrnějšího muže: jeho Gary není ani looser, ani úspěšný, kdysi hrával v populární hudební skupině, dnes skládá hudbu k reklamám a nejerotičtější okamžiky života zažívá doma v koupelně, když se s manželkou střídá nad umyvadlem při čištění zubů.
Zatímco si jeho kolega Paul (další Brit v obsazení, Simon Pegg) vcelku neomaleně buduje kariéru a nenechá na pokoji žádnou sukni, Gary povlává životem bez radosti, bez energie, bez cíle. Řada vtipnějších sekvencí plyne právě z kontrastu letargického Garyho a živelného Paula, jejichž interpreti naočkovali film sérem britského humoru. Gwyneth Paltrowová do něj jako Garyho manželka Dora vnesla unylost, Danny DeVito nepřehlédnutelnou potrhlost a Penelope Cruzová – coby dívka Garyho snů – sexappeal a glamour.
Snové sekvence jsou sice překvapivě krotké (kam se hrabe fantazie Jakea Paltrowa na to, co předvedl Michel Gondry v Nauce o snech), ale mají zjevnou stylizaci, která připomíná pečlivě připravované fotografie z časopisů o nákladném životním stylu. Gary se do snů o Anně propadá s dychtivostí, jíž v běžném životě není nikdy schopen, ale i tady mu brzy Annu odloudí všudypřítomná skupinka fešáckých Italů nebo kamarád Paul, který prostě jen nemá zábrany.
Garyho sny jsou docela snadno dešifrovatelné a člověk nemusí být ani Freud-amatér, aby z nich vyčetl trauma hlavního hrdiny, případně odhalil, že každá „Anna“ je reflexí nějaké prožité zkušenosti. Hezké sny jsou prostě „docela hezké“, což se dá říci stejně tak dobře o sousedovic kočce jako o novém svetříku kolegyně – tedy o tom, co vám může být vcelku ukradené.
Přitom má Paltrowův film řadu atributů, které slibují zajímavou podívanou: minimálně slibné téma a solidní obsazení. S obojím ale režisér zachází jako kuchař, který se snaží zákazníka přesvědčit, že makrobiotické pohankové placky jsou mnohem lepší než biftek z argentinského býčka. Budiž, ale o plackách po deseti minutách nevíte, kdežto toho býka si budete pamatovat minimálně do druhého dne.
Ve snech ho obletuje půvabná Anna (Penelope Cruzová) a neexistují problémy – snad krom těch, jak sen udržet nebo se do něj znovu ponořit. Ale i tomu se dá pomoci, konkrétní recept Garymu nabídne nekonformní specialista na lucidní snění Mel (Danny DeVito). Trvá to necelých devadesát minut, než Gary pochopí, že to, co potřebuje ovládnout, nejsou jeho sny, ale skutečný život.
K pointě jasné od samého začátku směřuje snímek pozvolna, v nijak překotném tempu a prostřednictvím humoru spíše zastřeného než prvoplánového. Paltrow jako by svůj film držel na velmi krátkém vodítku a záměrně mu nedovolil divočeji se rozběhnout.
Tomu odpovídá i výběr představitele hlavního hrdiny – Martin Freeman (Stopařův průvodce po Galaxii nebo seriál Kancl) funguje jako ztělesnění toho nejprůměrnějšího muže: jeho Gary není ani looser, ani úspěšný, kdysi hrával v populární hudební skupině, dnes skládá hudbu k reklamám a nejerotičtější okamžiky života zažívá doma v koupelně, když se s manželkou střídá nad umyvadlem při čištění zubů.
Zatímco si jeho kolega Paul (další Brit v obsazení, Simon Pegg) vcelku neomaleně buduje kariéru a nenechá na pokoji žádnou sukni, Gary povlává životem bez radosti, bez energie, bez cíle. Řada vtipnějších sekvencí plyne právě z kontrastu letargického Garyho a živelného Paula, jejichž interpreti naočkovali film sérem britského humoru. Gwyneth Paltrowová do něj jako Garyho manželka Dora vnesla unylost, Danny DeVito nepřehlédnutelnou potrhlost a Penelope Cruzová – coby dívka Garyho snů – sexappeal a glamour.
Snové sekvence jsou sice překvapivě krotké (kam se hrabe fantazie Jakea Paltrowa na to, co předvedl Michel Gondry v Nauce o snech), ale mají zjevnou stylizaci, která připomíná pečlivě připravované fotografie z časopisů o nákladném životním stylu. Gary se do snů o Anně propadá s dychtivostí, jíž v běžném životě není nikdy schopen, ale i tady mu brzy Annu odloudí všudypřítomná skupinka fešáckých Italů nebo kamarád Paul, který prostě jen nemá zábrany.
Garyho sny jsou docela snadno dešifrovatelné a člověk nemusí být ani Freud-amatér, aby z nich vyčetl trauma hlavního hrdiny, případně odhalil, že každá „Anna“ je reflexí nějaké prožité zkušenosti. Hezké sny jsou prostě „docela hezké“, což se dá říci stejně tak dobře o sousedovic kočce jako o novém svetříku kolegyně – tedy o tom, co vám může být vcelku ukradené.
Přitom má Paltrowův film řadu atributů, které slibují zajímavou podívanou: minimálně slibné téma a solidní obsazení. S obojím ale režisér zachází jako kuchař, který se snaží zákazníka přesvědčit, že makrobiotické pohankové placky jsou mnohem lepší než biftek z argentinského býčka. Budiž, ale o plackách po deseti minutách nevíte, kdežto toho býka si budete pamatovat minimálně do druhého dne.
