Lidovky.cz: Co vás dovedlo ke Štěstí? Nějaká reálná historka z československých dějin, která se vás dotkla, anebo chuť napsat Romea a Julii v jiných časech, v jiných souvislostech?
To jste popsal moc pěkně: Romeo a Julie v jiných souvislostech! Protože já jsem ze začátku chtěl napsat příběh o lásce. Co je člověk schopný udělat, když má někoho rád. A také schopný vydržet, jak je z knížky vidět. Proto jsem potřeboval nějakou těžkou dobu. A 50. léta jsou taková „doba temna“.
Lidovky.cz: A to titulní štěstí?
Už v prosinci 2015, kdy jsem dělal rozhovor do rozhlasové Liberatury, jsem věděl, že další knížka, kterou napíšu, se bude jmenovat Štěstí. Měl jsem v té době napsanou první kapitolu. Ale osm let mi trvalo, než jsem text dopsal, protože jsem si uvědomil, do čeho jdu. Kolik ta doba nese neštěstí. Jenže já nechtěl psát o neštěstí, ale o odvaze, o pevnosti. O odhodlání jít svou cestou. Nevěděl jsem, co s tím, protože ty smutné věci tam být musejí, obejít se to nedalo.
