Lidovky.cz Proč se Milan Kundera rozhodl pro exil ve Francii a jak se vyvíjel jeho vztah k ní?
Francie objevila Kunderu v roce 1968. Dva měsíce po okupaci vyšel v Paříži první překlad Žertu, a tudíž tu byla silná spojitost literatury a politiky, což umocnilo zájem o knihu a autora (i když někdy z důvodů, které jej přiváděly do rozpaků). Francouzi si váží Kundery jako spisovatele, který zvolil exil ve Francii, stal se občanem této země po zbavení československého občanství Husákovým režimem a nakonec (už po šedesátce!) se rozhodl psát své romány francouzsky. Berou to jako poctu, přivlastnění si jisté kulturní tradice, ale všichni samozřejmě vědí, odkud pochází, kde strávil polovinu svého života a jak silně to souvisí s tématy jeho románů a esejí. Nikdo tu neřeší, jestli je český autor, nebo francouzský. Francouzský jako dědic Voltaira a Diderota a český, protože Směšné lásky, Žert i Kniha smíchu a zapomnění jsou nejlepší odpovědí na známou Schauerovu otázku, kterou připomněl na sjezdu spisovatelů v roce 1967, zda stojí za to psát, myslet, tvořit v češtině.
Lidovky.cz Neuvažoval o návratu do staré vlasti?
