Sedmý díl Mission: Impossible je s rozpočtem 290 milionů dolarů jeden z nejdražších filmů v historii a jde také o nejnákladnější projekt v kariéře Toma Cruise. Zároveň jde o hercovo loučení s jednou z nejoblíbenějších filmových akčních sérií – přibude už jen druhý díl současného dobrodružství, který má přijít do kin příští rok.
 |
Opulentní rozlučka v režii Christophera McQuarrieho, který natočil už předchozí dva filmy ze série, se vydala jinou cestou než Cruisovo rozloučení se značkou Top Gun, které před rokem dojalo diváky i kritiky.
V Mission: Impossible není tématem stárnutí postavy, která patří do minulého světa (a třeba právě díky tomu může ještě naposledy zachránit ten současný). Tady je Ethan Hunt sice trochu pomačkaný, ale nadčasově nezdolný hrdina, který ve jménu vyššího dobra pohotově čelí novým hrozbám a technologickým výzvám – přičemž celý tento nový svět se ale v podstatě přizpůsobuje jeho dovednostem.
Tom Cruise na mašině
A tak je tu sice hlavní nebezpečnou „postavou“ umělá inteligence, která nekontrolovaně bují a znehodnocuje digitální realitu, ale klíčem k jejímu ovládnutí je skutečný fyzický klíč (jen trochu elektronicky vyšperkovaný), který odemyká jakousi kouzelnou skříňku. Klíč je samozřejmě rozdělený na dvě části, které je nutno nejprve získat a propojit. A také zámek je potřeba nejprve identifikovat a nalézt. Čili spousta výzev pro akčního hrdinu, jaký tu mohl být třeba před sto lety a bude tu moci být vlastně neustále – takové přání lze alespoň z nové Mission: Impossible zřetelně vyčíst.
Mission: Impossible Odplata - první část
|
Filmová série (jejíž kořeny sahají do 60. let minulého století, kdy se vysílal původní televizní seriál) započala v roce 1996 „pražským“ snímkem, v jehož finále se hrdinové honili po střeše moderního rychlovlaku TGV. A k závěru teď spěje příběhem, kde sice technologie pokročila a hrozí o své vlastní vůli zotročit či vyhubit lidstvo, ale vrcholné scény se odehrávají v Orient Expressu taženém parní lokomotivou. To není nostalgické loučení se starým světem, ale naopak výraz víry, že není nutné opouštět věci, které nám mohou prokázat lepší službu než lecjaká novinka. Což samozřejmě platí i pro neodolatelné „fantomasovské“ převlékání obličejů, jehož si i v nejnovějším filmu diváci užijí dosytosti.
Skromnost stranou
V novém příběhu se digitální realita hroutí a na ceně získávají „zastaralé“ analogové technologie, schopné vzdorovat novým hrozbám. Sama nová Mission: Impossible se sotva může prezentovat jako analogový projekt a bez digitálních kouzel by samozřejmě nevznikla. Přesto si ale ve svém základu střeží poctivou herecko-kaskadérskou akci Toma Cruise, jehož skok na motorce a padáku se už dlouho před premiérou stal legendou, o níž referuje samostatný krátký dokument nazvaný neskromně Největší kaskadérský kousek v dějinách filmu. „Nebylo to snadné, jenže já mám zodpovědnost k divákům, studiu, hercům a celému průmyslu,“ zní související citát Toma Cruise, kterému není důvod nevěřit (co menšího než zodpovědnost k veškerenstvu by také mohlo člověka přimět absolvovat v rámci přípravy na natáčení 13 tisíc motokrosových skoků).
Výsledek je bez jakékoli ironie úctyhodný. Otázka je, zda bude jako recept na prosperitu akčního žánru stačit, respektive kolik diváků jej doopravdy ocení třeba tak, aby filmy sledovali raději v kinech než na obrazovce.
